Právní poradna


Spolupracujeme s advokátní kanceláří KF Legal s.r.o., advokátní kanceláří se sídlem v Praze, která se specializuje na nemovitosti

PORADNA JE ZDARMA!

Dotazy - Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k online dotazům právní pomoci. Dodržujte prosím pravidla slušného chování a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla slušného chování budou smazány.



Alena Bezděková (01.02.2018 15:37:15)
Dobrý den, je možné u Vás sepsat závěť? Viz nezodpovězený dotaz od Alena Bezděková. Lze to i na dálku? Děkuji Bezděková
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (01.02.2018 15:50:38)
Dobrý den, odpovídal jsem Vám přímo na Váš e-mail. S pozdravem Josef Fiřt
Tišer Jan (28.01.2018 12:59:06)
vlastníme s dcerou ajejím manželem každý ideélní polovinu rodiného domu.CHtěli by jsme přepsat naší polovinu na syna s tím že nás tam nechá dožít. Syn bydlí s rodinou v jiném městě.Má exekuci.nechtěli by jsme přijít o bydlení ohledně jeho exekuce.Děkuji Tišer
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (30.01.2018 12:40:19)
Vážený pane Tišere, záruka doživotního bydlení se dá sjednat pomocí smlouvy o zřízení věcného břemene, která bude připojena ke smlouvě kupní či darovací. Jde o věcné právo in personam, tedy je zřízeno jako užívací právo na osobu (dle §1283, 1284 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), ne na věc. To vám zaručí právo doživotního bydlení v předmětném domě. Důležité je poté vymezit, kdo a jak bude užívat jednotlivé místnosti a za jakých podmínek. Problém nastává v případě, že osoba, která se má stát vlastníkem onoho podílu se nachází v exekučním řízení. V případě, že povinný nemá finanční prostředky na uhrazení pohledávek vůči věřitelům, dochází k situaci, kdy se bude muset vydražit movitý a nemovitý majetek, aby se pohledávky uspokojily. Nyní z toho vycházejí dva problémy. 1) Spoluvlastnický podíl, který má povinný by se mohl stát předmětem veřejné dražby; 2) Věcné břemeno by mohlo event. zaniknout z rozhodnutí soudu. Ad 1) Podle §338 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také „OSŘ“) by se, v případě nemožnosti plnění pohledávky, vydražil spoluvlastnický podíl povinného. Spoluvlastník povinného se samozřejmě může zúčastnit dražby a vydražit tak předmětný podíl. Ad 2) Zde je poté nutné vycházet z §336a odst. 2 písm. a) a b) OSŘ. Soud ocení předmětný podíl a zároveň rozhodne o zániku nájemního práva a práv, která odpovídají věcnému břemeni, jestliže je hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (písm. a), nebo pokud věcné břemeno výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě (písm. b). Pokud byste potřeboval pomoc při sepsání darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Jiří Petr (15.01.2018 14:09:37)
Dobrý den, Usnesením Okresního soudu prostřednictvím notáře, jsem se s mým sourozencem stal ( každý ) podílníkem 1/6 bytové jednotky v rámci dědického řízení. V bytové jednotce nebydlíme, a ta je obývána pro nás dnes již cizí osobou. Můj dotaz s dovolením zní - jsme povinni hradit alikvotní část, a to 1/6 do FO, a služeb spojených s užíváním bytu ? Máme za to, že bychom alespoň měli oznámit vlastníkovi, který tento byt jednoznačně obývá, že nebudeme přispívat, jelikož nemáme žádný přístup do předmětného bytu, nemůžeme jej tedy jakkoliv užívat, a stávající vlastník mající 4/6 podílu nemá v úmyslu vyplatit naše podíly podle nového znaleckého posudku, který jsme navrhovali, že jej necháme vypracovat, abychom v tomto bytě vůbec nefigurovali. Děkuji za odpověď k mému dotazu.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.01.2018 15:35:33)
Vážený pane Petře, z Vámi poskytnutých informací vychází najevo, že uživateli bytu vyhovuje být majoritním vlastníkem a nemá v úmyslu se dobrovolně tohoto stavu vzdát. Odpověď na Vaši otázku hledejme v § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnickém vztahu. Občanský zákoník přitom předjímá dva postupy vypořádání spoluvlastnických vztahů. Prvním je dohoda všech spoluvlastníků o vypořádání, což z Vámi poskytnutých informací nebude patrně možné. Druhý způsob je poté zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu, tzn. předpokládá se podání návrhu na soud, který rozhodne o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 1143. Jelikož bytová jednotka je nemovitou věcí, která jako celek slouží určitému účelu (bydlení), nemůže být proto podle §1142 v rámci vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělena. Jak bylo výše zmíněno, rozhodne-li soud podle §1143 o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne také o způsobu vypořádání. Způsoby vypořádání spoluvlastníků jsou v zákoně uvedeny taxativním výčtem, konkrétně v § 1144 a § 1147. Prvním je rozdělení věci mezi spoluvlastníky (podle § 1144), který jsme vyloučili z důvodu účelu bytu, tj. obývat soubor místností tvořící jeden byt. Dalším způsobem je přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a v případě, že by nikdo ze spoluvlastníků o věc nestál, soud nařídí prodej věci ve veřejné dražbě a výtěžek se použije na vypořádání vzájemných pohledávek, které souvisejí se spoluvlastnictvím podle §1148 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud by nastal jakýkoliv problém s vymáháním Vašich práv, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.
Alena Bezděková (15.01.2018 13:48:57)
Dobrý den, s manželem jsme postavili RD, společné máme 2 děti (z předchozího manželství má každý 1 dítě. Chceme sepsat závěť, kde RD po naší smrti přejde pouze na společné děti. Je takto napsaná závěť možná? Oběma dalším dětem dáme své dědictví po rodičích. Děkuji za odpověď. Bezděková
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (16.01.2018 14:25:30)
Dobrý den, nejprve je třeba si uvědomit, že pořízení závěti umožňuje zůstaviteli svobodně nakládat s vlastním majetkem. Není možné zůstavitele „nutit“ do rovnoměrného, resp. přiměřeného rozdělení majetku svým dědicům. Závětí je tedy umožněno zůstaviteli zvýhodnit či znevýhodnit některého z dědiců. Důležité je, že všichni potomci – bez ohledu na to, z jakého manželství nebo vztahu vzešli, jsou ze zákona nepominutelnými dědici, kteří mají právo na povinný díl z pozůstalosti. V případě, že svého potomka např. přežijete nebo nedědí-li z jiného důvodu, stávají se nepominutelnými dědici jeho potomci. Ocitujeme-li zákon, tak dle § 1643 občanského zákoníku jsou nepominutelnými dědici děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. To znamená, že v případě, kdy zůstavitel zanechal závěť, ve které celé dědictví rozdělil, se nedědí podle dědické posloupnosti stanovené zákonem, ale je nutno počítat povinný díl dědictví, který náleží každému z dětí a o který dítě nelze připravit ani závětí nebo dědickou smlouvou. Je třeba zmínit také, že nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti (kupříkladu nemovitosti), ale pouze na finanční obnos, který se rovná hodnotě povinného dílu. Pokud byste do závěti napsala, že některému z dětí povinný díl dědictví snižujete či krátíte, nebude se k takovému přání při dělení dědictví přihlížet. Víc než povinný díl ale dítěti zanechávat nemusíte. Dále už můžete majetek dělit dle svého uvážení – všechny děti nemusí dostat stejně. V takovém případě Vámi napsaná závěť by byla v pořádku. Budete-li potřebovat pomoci se sepisem závěti, s důvěrou se obraťte na naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, advokát
Alena Bezděková (16.01.2018 16:08:22)
Děkuji Vám za přehlednou odpověď. Zeptám se ještě jinak, kolik je u zletilého čtvrtina z dědického podílu v našem případě? Jak je možné u Vás sepsat závěť? Lze to i na dálku? Děkuji Vám za odpověď. Bezděková
Věra (09.01.2018 15:10:38)
Dobrý den , chci se zeptat maminka vlastnila družstevní byt a po nějakě době se rozhodla na mě převedla členské prava a povinnosti družstevního bytu.Ten byt jsem asi po deseti letech prevedla na parnera . Mám ještě dva sourozence s kterýma nevycházim dobře.Moje maminka doposud v bytě bydlela ,ale její zdravotní stav se zhoršil a tak si ji sestra vzala k sobě a stara se o ní.Doposud nevěděla sestra , že byt vlastně neni maminky , myslí si že je můj.Může napadnout nějakym spůsobem sestra ten byt.Děkuji za odpověď.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (15.01.2018 14:10:33)
Vážená paní Věro, pokud tomu správně rozumím, tak členský podíl spojený s právem nájmu bytu je nyní v rukou Vašeho partnera. Pokud byla členská práva převedena formou darování, tak je možné tento dar odvolat pro porušení dobrých mravů vůči dárci (§ 2072 občanského zákoníku) nebo v případě hmotné nouze dárce (§ 2068) požadovat navrácení celého daru (v tomto případě by se jednalo o členská práva spojená s nájmem bytu). Tento krok je možno učinit do jednoho roku, kdy byl nevděk vyjádřen nebo také do jednoho roku od doby, kdy dárce zjistil důvody pro odvolání daru. Porušení dobrých mravů je vykládáno jako jednání úmyslné nebo z hrubé nedbalosti proti dárci, které má za následek ublížení dárci (fyzické i psychické). Ve Vašem případě již vydání daru není možné z Vaší vůle, jelikož členská práva jsou již přepsána na partnera. Vaše sestra, resp. další sourozenci by tak jedině mohli vznést svůj nárok až v rámci dědického řízení po vaší mamince. V případě, že byste potřebovala další právní pomoc, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.
Jaroslav Černý (04.01.2018 20:06:33)
Dobrý den, vlastním pozemek, který je v územním plánu obce určen k zástavbě rodinnými domky. Je obec oprávněna mě klást jako podmínku k udělení stavebního povolení k zasíťování pozemku vybudovat na své náklady příjezdovou cestu k pozemkům s vyasfaltovaným povrchem a veřejným osvětlením ? K pozemku samozřejme v současnosti cesta vede - pokračuje ulicí vedle již postavených domů pod mým pozemkem. Děkuji
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (11.01.2018 09:15:37)
Vážený pane Černý, tato problematika se těžko posuzuje z Vámi poskytnutých informací, ale obecně platí a je to běžná praxe, že v zásadě ano. Obec může požadovat výstavbu příjezdové komunikace na náklady žadatele. Otázkou pak v konkrétním případě bude, v jaké kvalitě atd. § 76 odst. 2 stavebního zákona totiž stanoví, že podmínky pro vydání územního rozhodnutí a tedy pro vydání stavebního povolení jsou uvedeny v § 90, který zakládá, že stavební úřad posoudí, zdali je pozemek dostatečně napojen na veřejnou komunikaci. Pokud není, může návrh na vydání územního rozhodnutí zamítnout, nebo vyzvat navrhovatele, aby zhotovil příjezdovou komunikaci na vlastní náklady. Vyhláška č. 501/2006 Sb., konkrétně § 20 odst. 7 ukládá, že příjezdová komunikace k domům rodinného typu musí vést nejdále 50 metrů od předmětné stavby. V případě výskytů problémů ohledně vymáhání Vašich práv, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M.




Levné Bydlení | Levné knihy | Levné lyže | Sportovní potřeby a oblečení | Sconto nábytek | Interiérové dveře Olomouc | Kuchyně a kuchyňské linky | Luxusní Bydlení | CZ Real Estate | Garážová vrata | další odkazy...