Online dotazy


Dotazy - Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k online dotazům právní pomoci. Dodržujte prosím pravidla slušného chování a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla slušného chování budou smazány.



Jan Konečný (10.12.2020 07:16:27)
Dobrý den.V září proběhla schůze SVJ na které se volil nový výbor SVJ.Při hlasování jsme byli 3 ze 6 proti dvěma členům nového výboru.Z těch3,co byli pro,byl jeden manžel vlastníka jednotky,který sice měl plnou moc,ale podle stanov neměl hlasovat.Podle stanov může za vlasníka hlasovat zplnomocněný zástupce z ostatních vlastníků.Ve stanovách je také uvedeno,že při SJM se musí před schůzí určit,kdo bude za oba hlasovat.To se také nestalo.Já jsem žádal o zápis ze schůze a dodnes jsem ho nedostal.Zmíněný předseda a místopředseda ještě nejsou zapsáni v rejstříku,ale už disponují s účtem SVJ jelikož jim to banka umožnila.Jak mám postupovat když chci tuto schůzi napadnoput.Děkuji za odpověď.
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (18.12.2020 12:06:41)
Vážený pane Konečný, dle Vašeho vylíčení situace vyvozuji, že dané rozhodnutí společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) je dle Vašeho názoru v rozporu s platným zněním stanov vašeho SVJ (dále jen „stanovy“). Primární a nejjednodušší cestou řešení Vašeho problému, je domáhání se neplatnosti rozhodnutí u příslušného orgánu Vašeho SVJ při dodržení postupu, který vyplývá z platného znění stanov. Tento postup Vám nicméně bez jejich nastudování nemohu blíže specifikovat ani zaručit. Doporučuji Vám tedy nejprve nahlédnout do znění stanov a postupovat dle příslušných ustanovení. Druhou cestou je domáhat se ochrany prostřednictvím soudního řízení. Pokud je pro to závažný důvod, můžete se v souladu s ustanovením § 1209 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) jako přehlasovaný člen SVJ domáhat žalobou, aby o záležitosti týkající se správy domu rozhodl soud. Zároveň Vám odst. 1 zmíněného ustanovení umožňuje navrhnout soudu, aby dočasně zakázal jednat podle Vámi napadaného rozhodnutí SVJ. Soud následně, pokud Vašemu návrhu vyhoví, uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení, zejména pak, dle odst. 2 zmíněného ustanovení, může rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. Důležitý faktor, který nesmíme opomenout, je tzv. prekluzivní lhůta v délce tří měsíců, ode dne, kdy jste se o Vámi napadaném rozhodnutí dozvěděl. To znamená, že Vaše právo domáhat se ochrany dle § 1209 občanského zákoníku po uplynutí tří měsíců od tohoto dne zaniká. Lhůta je upravena v odst. 1 téhož ustanovení. Dále pak může přicházet v úvahu také dovolávání se ochrany v souladu s § 258 občanského zákoníku, které upravuje problematiku spolků, neboť jej lze teoreticky v souladu s § 1221 občanského zákoníku vztáhnout také na SVJ. Ustanovení § 258 Vám umožňuje domáhat se neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ pro jeho rozpor se stanovami či zákonem žalobou u soudu. Je důležité zmínit, že postup dle tohoto ustanovení je možný pouze při nemožnosti domáhání se neplatnosti u orgánu SVJ, a je tedy nezbytné nejprve postupovat dle prvního odstavce této odpovědi. Jak již bylo nastíněno, ustanovení § 258 občanského zákoníku se primárně vztahují na spolky. Tato úprava se nicméně v souladu s § 1221 občanského zákoníku použije také na SVJ tam, kde nevyplývá z ustanovení o SVJ něco jiného. Je spornou otázkou, zda za „závažný důvod“ ve smyslu § 1209 lze považovat porušení stanov, či zda je za onen „závažný důvod“ nutno považovat spíše pochybení a důvody více „věcného“ charakteru. Odborná právní literatura se kloní spíše k možnosti užití § 258, nicméně judikatura se kloní spíše k výlučnému užívání § 1209. S ohledem na tyto skutečnosti Vám spíše doporučuji postupovat dle § 1209, ale nemohu Vám jeho úspěšnost zaručit. Zároveň Vám doporučuji obrátit se na naši advokátní kancelář, kde Vám můžeme poskytnout jak důkladnější právní analýzu, tak konkrétní pomoc s postupem. Pokud budete mít o naši právní pomoc zájem, či snad budete mít jakýkoliv jiný právní dotaz, neváhejte se, prosím, na nás obrátit. S přátelským pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát
Navrátilová (03.12.2020 09:04:36)
Dobrý den, výbor našeho SVJ se rozhodl uskutečnit korespondenční schůzi a hlasování per rollam. Chtěla bych se ohradit vůči jednomu návrhu určenému ke hlasování a to návrhu na schválení mimořádných odměn za bourací práce, které se sami rozhodli provést členové výboru a přibrali k tomu ještě jimi vybrané 2 lidi, přitom neproběhlo výběrové řízení na tyto práce a není tedy jasné zda toto rozhodnutí bylo to nejlevnější. Je možné písemně proti tomu protestovat a jak protest koncipovat ? Děkuji předem za odpověď. S pozdravem Navrátilová
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (09.12.2020 16:04:14)
Vážená paní Navrátilová, ochranu přehlasovanému členu společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) poskytuje zákon č. 89/2001 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Možnost „protestování“ proti rozhodnutí SVJ je pak konkrétně upravena v § 1209 občanského zákoníku. Pokud je pro to závažný důvod, můžete se v souladu s tímto ustanovením jako přehlasovaný člen SVJ domáhat žalobou, aby o záležitosti týkající se správy domu rozhodl soud. Zároveň vám odst. 1 zmíněného ustanovení umožňuje navrhnout soudu, aby dočasně zakázal jednat podle Vámi napadaného rozhodnutí SVJ. Soud následně, pokud Vašemu návrhu vyhoví, uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení, zejména pak, dle odst. 2 zmíněného ustanovení, může rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. Důležitý faktor, který nesmíme opomenout, je tzv. prekluzivní lhůta v délce tří měsíců, ode dne, kdy jste se o Vámi napadaném rozhodnutí dozvěděla. To znamená, že Vaše právo domáhat se ochrany dle § 1209 občanského zákoníku po uplynutí tří měsíců od tohoto dne zaniká. Lhůta je upravena v odst. 1 téhož ustanovení. Druhou možností je pak řešení situace mimosoudní cestou a protestovat proti rozhodnutí SVJ dle platného znění stanov Vašeho SVJ. Zde Vám však bez nastudování zmíněných stanov nemůžeme formu ochrany blíže specifikovat ani zaručit. Pokud budete mít jakýkoliv další právní dotaz, či pokud budete mít zájem o poskytnutí právní pomoci při domáhání se ochrany před rozhodnutím SVJ, neváhejte se, prosím, obrátit na Naši advokátní kancelář. S přátelským pozdravem Josef Fiřt
Ladislav Ležák (25.11.2020 22:31:22)
Dobrý den. Mám dosti zapeklitý dotaz k věcným břemenům. Náš rodinný domek byl v roce 2006 rozdělen na dvě popisné čísla v rámci rodiny. To jest na mou sestru a na mě jako majitele. S tím také došlo k věcnému břemenu i na mého bratra, který měl užívání bezplatně. To je v pořádku ale přeci za energie, internet nemůžu za něj platit, nehledě na to, že byl spolubydlícím a měl jsem právo na příspěvek za spotřební energie. Já na vlastním pozemku nesmím stát s autem aby bratr mohl stát s autem, tam kde se mu zlíbí. Takže vlastně překážím sám sobě, na vlastním pozemku. Já mu samozřejmě nebráním, pokud chce projet. Dnes již nebydlí v mém domě a bydlí ve svém domě i s trvalým pobytem mimo mou obec a drží si ve vlastnictví prostor se kterého si udělal sklad. Když ještě bydlel u mě, tak se přestěhoval do obývacího pokoje a to vše bez mého vědomí. Vše co dělal na mém domě dělal bez mého vědomí jako kdyby byl vlastník bratr a já byl jeho z prominutím otrok. Dále. Moje sestra, která měla rozdělenou polovinu, přepsala na jinou sestru bez mého vědomí, abych byl o této změně informován a opět jsem masírován, že já nesmím stát na svém pozemku a já nesmím stát na jejím pozemku. Chce bez mého vědomí postavit plot, na dvorku abych nemohl chodit po jejich pozemku, ale po mém pozemku chodit budou a je to asi logické. Prostě si usurpují práva na všechno. Domek byl přepsán s tím, že se nebudou dělit části, které dělit nelze, protože jde o věcná břemena s právem chůze atp. Chce svoji polovinu pronajímat cizím lidem, ale s tím já zásadně nesouhlasím. Jde o rodinné dědictví a tak to má zůstat. A pokud jde ještě o bratra, který je svobodný, když bylo něco potřeba opravit, tak odpověděl, že to není jeho dům (ale má právo na všechno ostatní) na mé nářadí, prostě na všechno, dle jeho slov, je to samozřejmost. Takže, když se něco pokazilo nic mě nedal k náhradě. To si raději vzal co mu nepatřilo a vůbec se neobtěžoval se dovolit. Omlouvám se za obsáhlou zprávu, ale už jsem z toho všeho na mrtvici.
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (11.12.2020 11:41:16)
Vážený pane Ležáku, z Vašeho dotazu usuzuji, že se ve vztahu k bratrovi jedná o věcné břemeno užívacího práva, které je upraveno v § 1283 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Základní úprava v občanském zákoníku stanoví, že užívací právo je právo cizí věc užívat a brát z ní plody a užitky. Oprávněný může věc užívat jakýmkoli způsobem, uspokojuje-li tím potřeby své či členů domácnosti, a zároveň musí šetřit podstatu služebné věci. K údržbě služebné věci je povinen její vlastník, nicméně oprávněná osoba je povinna pouze k tzv. běžné údržbě. Jestliže nastane situace, že náklady, které je vlastník služebné věci povinen vynaložit na její údržbu, přesáhnou užitek, který pro něj z věci plyne, vzniká osobě oprávněné povinnost buď uhradit takový rozdíl, nebo upustit od dalšího výkonu užívacího práva. Pokud v takové situaci nebude oprávněný ochoten nastalou situaci řešit, může se vlastník služebné věci domáhat rozhodnutí soudu o zrušení této služebnosti v souladu s § 1299 občanského zákoníku. Nicméně z uvedených informací je nemožné usoudit, co vše bylo obsahem smlouvy či dohody. Pokud by se však například jednalo o jakýsi bezplatný holý nájem, tak s tímto nejsou spojeny služby související s užíváním domu a Váš bratr by tedy měl na náklady přispívat v podílu, který skutečně spotřeboval. K dotazu ohledně domu rozdělenému na dvě čísla popisná lze uvést následující. Pokud na pozemku ve vlastnictví sestry vázne ve Váš prospěch věcné břemeno, tak toto břemeno představuje právní zatížení věci a povinnosti z tohoto se vztahují na vlastníka zatížené věci. Ve chvíli kdy dojde ke změně vlastníka zatížené věci, tak spolu s vlastnickým právem na nového vlastníka přechází i povinnosti z věcného břemene na věci váznoucí. Lze tedy usuzovat, že když vlastník pronajme zatíženou nemovitost a je-li nájemní právo dotčeno věcným břemenem, je jím – i bez převzetí závazku k jeho dodržování v nájemní smlouvě - omezen též nájemce. Při rozdělení domu na dvě čísla popisná se každá část domu stane samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, aby při dispozici s touto částí nebyla potřeba součinnosti vlastníka druhé části. Celý proces rozdělení domu se řídí nejen stavebním zákonem (ve Vašem případě se řídil zákonem č. 50/1976 Sb., který byl v roce 2006 v účinnosti), zákonem o pozemkových úpravách (zákon č. 139/2002 Sb.), ale také vyhláškami či nařízeními, ve Vašem případě se zřejmě bude jednat o již neúčinnou vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, podle kterých by měly být všechny otázky ohledně společného soužití vyřešeny, mj. např. včetně garážového stání. Z uvedených údajů ale nelze bohužel poskytnout detailnější a komplexnější radu. Byla by potřeba projít všechny dokumenty, zejm. smlouvy, které se dané problematiky týkají, aby bylo možno celou situaci lépe vyhodnotit, což by si vyžádalo samozřejmě časově nákladnější analýzu. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát
Draha Sigmundová (05.10.2020 07:19:36)
Dobrý den. Moje teta emigrovala v 80.letech.Měla družstevní byt.Má právo na jeho vrácení?
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (05.10.2020 11:26:54)
Vážená paní Sigmundová, k Vašemu dotazu týkajícímu se navrácení družstevního bytu sdělujeme následující. Obecně lze říci, že k navracení družstevních bytů či vyplácení finančních náhrad dochází, a to na základě zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Pro úplné posouzení věci je nicméně nutné vědět, zda-li byla Vaše teta vyloučena z družstva, zda došlo k propadnutí majetku nebo přechodu majetkového práva podle §453a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník či byla soudně rehabilitována podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Po obdržení těchto potřebných informací Vám rádi pomůžeme, nicméně je třeba upozornit, že takové posouzení bude časově náročnější. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát
Jana Sladká (19.09.2020 07:57:22)
Dobrý den, ráda bych koupila chatu/chalupu, kterou bych do budoucna chtěla pronajímat. Co je k takovému podnikání třeba? Živ. list? Něco víc? Děkuji JS
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (22.09.2020 10:01:45)
Vážená paní Sladká, pokud budete vlastnit chatu/chalupu a budete ji chtít pronajímat – tedy dočasně přenechávat k užívání jiným, tak máte dvě možnosti. 1. Váš vztah se bude řídit konkrétní nájemní smlouvou, kterou mezi sebou uzavřete. Nebude-li primárním účelem nájemní smlouvy zajistit bytové potřeby nájemce, nebude třeba ve smlouvě zohlednit speciální ustanovení o nájmu bytu a domu, ovšem nájemní smlouva není nejvhodnější k poskytování krátkodobého ubytování (např. z důvodu výpovědní lhůty). 2. Pokud se bude jednat o soustavnou činnost provozovanou za účelem zisku, jejímž obsahem není jen prostý pronájem, ale též poskytnutí další služby (např. poskytování čistého povlečení, úklid, snídaně), jedná se o živnost \"ubytovací služby“ (příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., ohlašovací živnost č. 55) jako živnost volnou řídící se zákonem živnostenským (zákon č. 455/1991 Sb.). K provozování volné živnosti není třeba odborné ani jiné způsobilosti, stačí splnit všeobecné podmínky k provozování činnosti. Bude potřeba ohlásit své rozhodnutí živnostenskému úřadu na území ČR/ na kontaktním místě Czech POINT - vyplněním formuláře („Jednotný registrační formulář“) a oprávnění provozovat takovou živnost Vám vznikne již dnem podání. K formuláři připojíte pouze: 1. Doklad o bezúhonnosti 2. Doklad o zaplacení správního poplatku (za vydání živnostenského listu). V případě bližších informací je Vám naše advokátní kancelář plně k dispozici. S pozdravem Josef Fiřt, advokát
Tereza Pavelková (18.06.2020 15:42:50)
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz/prosbu... S přítelem (žijeme spolu, ale máme každý jiné trvalé bydliště, pokud se posuzuje společně hospodařící domácnost takto?) jsme se rozhodli koupit pozemek. Ovšem vzhledem k jisté situaci s realitkou, která prodej zprostředkovala, nejsem oficiálním účastníkem Kupní smlouvy. Kupujícím/nabyvatelem je tedy pouze přítel. Ovšem s přítelem chceme můj vztah/,,právo\" k pozemku oficiálně zpečetit, ale nevíme, jakou formou by to pro nás bylo nejjednodušší a samozřejmě nejlevnější. Jestli formou budoucí Darovací smlouvy či Kupní? S přítelem se budu i finančně podílet na úvěru od počátku takže netuším, jak bychom např. formulovali budoucí Kupní cenu, případně hodnotu daru. Jedná se čistě o pozemek ,,orná půda\". Moc Vám děkuji za Váš čas. Terez
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (22.06.2020 11:08:29)
Vážená paní Pavelková, Nejprve k Vašemu prvnímu dotazu. Společně hospodařící domácností se rozumí společenství osob fyzických, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Obecně se společně hospodařící domácnost posuzuje dle faktorů faktických, nikoliv formálních. Důležité je tedy reálné společné hospodaření a spolužití. Z Vámi poskytnutých informací vyplývá, že s partnerem žijete, ačkoliv máte každý jiné trvalé bydliště. Z výše zmíněné definice společně hospodařící domácnosti tedy lze usuzovat, že Vaše soužití s partnerem do této právní oblasti spadá. Dále je třeba si uvědomit, že spousta bank se při poskytování hypotečních úvěrů „pojišťuje“ proti manipulacím s právním stavem věcí, kterých se příslušný úvěr týká. Příkladem je tzv. zákaz zcizení a zatížení věci, který bývá obsažen v příslušné smlouvě o poskytnutí úvěru. Jako první krok tedy doporučuji prostudovat tyto smlouvy, či záměr přímo prokonzultovat se zástupcem banky. Nejsnadnějším řešením Vaší situace by bylo pravděpodobně zřízení spoluvlastnického podílu k předmětnému pozemku smlouvou – např. Vámi zmíněnou smlouvou darovací. Institut spoluvlastnictví je upraven v § 1115 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Pro účely zřízení tohoto práva je třeba si předem ujasnit v jakém podílu se bude předmětná nemovitost dělit. Nejjednodušším způsobem by pak pravděpodobně bylo zřízení ideálního spoluvlastnického podílu v míře jedné poloviny. Ideální spoluvlastnictví je druhem spoluvlastnictví, ve kterém každému spoluvlastníkovi vzniká podíl na vlastnictví v míře ideálního dílu. Nejedná se však o díl reálný (kdy by například každému spoluvlastníkovi připadla reálná polovina pozemku rozdělená přímkou), ale o díl „pomyslný“. Lze však samozřejmě stanovit též podíly v jiné míře dle Vašeho uvážení. Pokud by Vaší a partnerovou preferencí při řešení zmíněné situace bylo právě zřízení spoluvlastnictví darovací smlouvou, je třeba připomenout, že tato musí mít jisté konkrétní parametry. Darování se řídí dle § 2055 a následujících NOZ. V darovací smlouvě je nutno precizně uvést, že se jedná o darování podílu nemovitosti v míře Vámi zvolené. Tento podíl je pak nutno uvést také v návrhu na vklad do katastru nemovitostí, neboť spoluvlastnické právo k nemovitostí vzniká stejně jako vlastnické právo k nemovitosti, tedy zápisem do katastru nemovitostí. Důležitým faktorem je osvobození od daně z příjmů. Dle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb. zákona o daních z příjmů (dále jen jako „zákon o daních z příjmů“) jsou od daně z příjmu osvobozeny dary od osoby, se kterou příjemce daru žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním daru ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost. Pokud tedy ve Vámi zmíněném soužití s partnerem žijete alespoň po dobu jednoho roku, lze se domnívat, že se toto osvobození na Váš případný dar bude vztahovat. V darovací smlouvě není pro její platnost potřeba uvádět hodnotu daru. Pro další eventuální účely (např. daňové) lze hodnotu daru stanovit jako příslušný zlomek reálné ceny domu (dle zvoleného darovaného podílu). Dále lze hodnotu daru stanovit přizváním znalce, který vystaví posudek. Eventuálně hodnotu předmětného pozemku určí soud. Vámi zmíněná možnost zřízení spoluvlastnického podílu smlouvou kupní připadá samozřejmě v úvahu také. V případě kupní smlouvy byste si od partnera podíl na nemovitosti kupovala. Z Vámi poskytnutých informací však vyplývá, že se plánujete s partnerem podílet na financování úvěru, který pokryje náklady na koupi předmětné nemovitosti. Z těchto informací usuzuji, že tato forma zřízení spoluvlastnického práva nevyhovuje tolik záměrům, které tímto právním jednáním sledujete. Rovněž zde hraje roli fakt, že pokud neuběhl tzv. časový test ve lhůtě 2 let, pak se na prodej nemovitosti nevztahuje osvobození od daně. Daň z příjmů získaných prodejem nemovitosti činí navíc nikoliv zanedbatelných 15 % z ceny. Další možností je určitá forma smluvního zajištění mezi Vámi a partnerem. Příkladem může být zřízení věcného břemena na předmětném pozemku, či právě například výše uvedený zákaz zcizení a zatížení věci. Jelikož se jedná o dohodu mezi Vámi a partnerem, zůstávají pravidla a obsah této smlouvy čistě na Vás a mohou tedy odpovídat Vašim představám o právech a povinnostech k věci, aniž by bylo zřízeno spoluvlastnické právo. Budete-li mít zájem o bližší posouzení Vaší situace a pomoc při jejím řešení, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. Ať už tedy zvolíte kteroukoliv cestu, přejeme Vám i partnerovi hodně štěstí a užitku z pozemku. S přátelským pozdravem, Josef Fiřt, advokát




Levné Bydlení | Levné knihy | Levné lyže | Sportovní potřeby a oblečení | Sconto nábytek | Interiérové dveře Olomouc | Kuchyně a kuchyňské linky | Luxusní Bydlení | CZ Real Estate | Garážová vrata | další odkazy...