Online dotazy


Dotazy - Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k online dotazům právní pomoci. Dodržujte prosím pravidla slušného chování a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla slušného chování budou smazány.



Ivana (03.01.2018 20:13:06)
Dobrý den mohu syna odhlásit s bytu bez jeho vědomi soudní cestou ?syn dělá dluhy a já mám strach že přijdu o dr.byt ,může to za mě vyřídit právní zástupce ,a kolik tato právní služba zhruba stojí děkuji za zpětnou vazbu Ivana
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (15.01.2018 14:03:29)
Vážená paní Ivano, trvalý pobyt je upraven v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech. Odpověď na Vaši otázku hledejme v § 12 odst. 1 písm. c) zmíněného zákona. Zde se píše, že pro odhlášení trvalého pobytu občana musí být splněny dvě podmínky. Tou první je, že zaniklo jeho užívací právo k objektu (tj. např. byt, či část bytu). Pokud Váš syn není v nájemní smlouvě uveden jako spolunájemce, ale bydlí v bytě z Vaší dobré vůle, tak je čistě na Vás, kdy zrušíte synovi užívací právo k předmětnému bytu. Druhou podmínkou je nevyužívání předmětných prostorů osobou, která má být odhlášena. V praxi to poté znamená, že dokud u Vás syn bydlí, tak jeho trvalý pobyt zrušit nelze. Můžete projevit svou vůli jakožto výhradní uživatel bytu a syna vyzvat, aby byt vyklidil. V případě, že tak neučiní, je zde možnost vyklizení bytu soudní cestou (tj. podat žalobu na vyklizení bytu). Teprve poté je možnost (podotýkám, že to lze provést i bez souhlasu osoby, která má být odhlášena) odhlásit trvalé bydliště z předmětného bytu. Ohlašovna posoudí, zdali byly splněny ony dvě výše uvedené podmínky a na jejich základě rozhodne o zrušení trvalého bydliště. Právní zástupce za Vás může případně celou věc vyřídit na základě plné moci. V případě, že nastanou potíže s vymáháním Vašich práv, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář, přičemž celková odměna za poskytnuté právní služby v této věci by neměla překročit 10.000,- Kč. S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.
Dana (27.12.2017 21:57:31)
Dobrý den,Prosím Vás o radu. V měsíci červnu jsem dala na katastr návrh na vklad darovaci smlouvy.Nemovitost byla zapsána v srpnu. Mezitím v červenci zemřel darovatel. Bude nemovitost součástí dědictví. Děkuji za odpověď.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (11.01.2018 08:59:24)
Vážená paní Dano, pokud správně chápu, nemovitost byla zapsána a nyní jste jejím vlastníkem nemovitosti. Pokud nikdo tento zápis nezpochybní (například z důvodu nezpůsobilosti dárce ve smyslu jeho neschopnosti rozeznat důsledky svých činů aj.), tak vlastnictví přetrvává dál. Účinky projevené vůle dárce nastávají zpětně ke dni podání návrhu na katastr v důsledku darovací smlouvy a splnění všech podmínek pro vklad do katastru nemovitostí. V případě zpochybnění Vašich práv, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M.
Jana Janečková (21.12.2017 15:48:25)
Dobrý den, chtěla bych se zeptat co mám dělat když jsem přišla na to že mě majitelka bytu který mám v pronájmu okrádá na energiích přišli jsme na to že na náš elektrometr má napojených další byt který pronajímá a tak to je i z dodávkou za teplo upozornili jsme jí na to a nemá zájem to řešit a chce nám ukončit pronájem který řádně platím děkuji za info pěkný den Janečková
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.12.2017 13:45:55)
Vážená paní Janečková, Váš celkový problém bych rozdělil na tři části pro větší přehlednost: 1) Odstranění přípojky elektroměru a měřiče tepla, která dovádí energie do jiného bytu. 2) Vymáhání již způsobené škody pronajímatelem. 3) Neopodstatněná hrozba výpovědí. Ad 1) §2208 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) stanovuje, že po oznámení vady, která brání řádnému využívání pronajaté věci (bytu), má pronajímatel povinnost, aby vadu odstranil bez zbytečného odkladu. V tomto případě doporučuji písemné oznámení s uvedením data a specifikace problému, aby případné vymáhání bylo podloženo hmatatelným důkazem. V případě, že pronajímatel neodstraní vadu bez zbytečného odkladu, máte právo na přiměřenou slevu z nájemného, nebo můžete odstranění vady provést sama (doporučuji prostřednictvím třetí strany, odborně způsobilé k takovýmto úkonům, aby nedošlo ke škodám na majetku pronajímatele a komplikaci ve vymáhání Vašich práv.). Účelně vynaložené náklady spojené s odstraněním vad budete poté vymáhat na pronajímateli, nebo podle odst. 2 citovaného ustanovení si můžete vynaložené náklady započíst do výše nájemného za jeden měsíc jako slevu. Ad 2) Již způsobenou škodu za zaplacené poplatky můžete vymáhat jako bezdůvodné obohacení podle §2991 občanského zákoníku, ale žaloba musí být směřována proti tomu, kdo se bezdůvodně obohatil na připojeném elektroměru a měřiči tepla. Pokud druhý nájemce neplatí poplatky za elektřinu (a teplo), tak se bezdůvodně obohatil nájemce. Pokud pronajímatel vybíral poplatky od druhého nájemce a nájemce tak platil v dobré víře, že tím nikomu neškodí, tak se bezdůvodně obohatil pronajímatel. Ad 3) Důvody pro výpověď z nájmu ze strany pronajímatele jsou vyčteny v § 2288 a §2293 občanského zákoníku. V zásadě se jedná o důvody, které jsou způsobeny zvlášť hrubým porušením povinností nájemce, nebo objektivních důvodů, které znemožňují obyvatelnost bytu (např. veřejný zájem). Dále ze zvlášť závažných důvodů, které jsou poškozování bytu, neplacení nájemného, užívání bytu jiným způsobem, než bylo ujednáno, nebo pokud nájemce způsobuje škody pronajímateli nebo osobám žijících v domě. Pokud pronajímatel nespecifikuje důvody, v čem spočívají zvlášť závažné důvody porušení povinností, k výpovědi se nepřihlíží. To samé v případě, kdy Vás při doručení výpovědi pronajímatel neseznámí se skutečností, že můžete vznést námitky a navrhnout přezkum výpovědi sousedem, tak je výpověď neplatná podle §2286. Dále máte právo podle §2290 podat návrh soudu do dvou měsíců, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná. V případě, že nastanou jakékoliv potíže s vymáháním Vašich práv, neváhejte se obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Eli (02.12.2017 11:42:46)
Dobrý den, vlastním RD, který chci prodat. Původní vlastník si vybudoval v r. 1942 přípojky plynu, elektřiny a vody. Po konfiskaci jeho majetku v r. 1945/včetně původních věcných břemen/ část pozemku připadl Lesům ČR. Problém je ten, že původní přípojky nyní/ díky tomu /vedou částečně na pozemku Lesů. Jak mám postupovat? Jedná se hlavně o přípojku vody, kterou vlastním a která vede částečně po pozemku Lesů. Musím vyřizovat dodatečně věcná břemena inž. sítí? Je to podmínka získání úvěru pro kupce? Děkuji za radu Eli
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (06.12.2017 15:59:44)
Vážená paní Eli, pro obecný přehled ohledně liniových staveb (dříve inženýrských sítí) je s odkazem na § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno podotknout, že tyto liniové stavby (tedy vaše přípojky) nejsou součástí pozemku. Toto ustanovení tedy říká, že takovéto přípojky jsou samostatnými věcmi. Na režim každé z přípojek se však bude třeba nahlížet trochu jiným způsobem, neboť zásadní roli hraje otázka jejich vlastnictví. Co se týče vodovodní přípojky, režim upravuje především § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, který říká, že vlastníkem vodovodní přípojky zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před rokem 2002), je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak. Pokud jste tedy vlastníkem pozemku a potažmo i přípojek, bylo by jistě dobré do kupní smlouvy zahrnout informaci o tom, že zde jsou a převádí se spolu s nemovitostí. Vzhledem k tomu, že nevím podrobnosti Vašeho případu, mohu Vás v problematice věcných břemen pouze odkázat na to, abyste se podívala do katastru nemovitostí a zjistila, zda na sousedním pozemku Lesů ČR nějaká váznou. Pokud ano, bude potřeba zjistit jaký je jejich právní režim dle zákona, podle kterého vznikla (tedy zákona účinného v roce 1942). Režim elektrických a plynovodních přípojek je trochu odlišný. Tyto přípojky se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, který v aktuálním znění dle § 45 a 66 říká, že vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. Vlastníkem přípojek tedy nemusí být osoba, která je vlastníkem pozemku. Zde je potřeba taktéž z výpisu z katastru nemovitostí zjistit, zda existují nějaká věcná břemena k Vašemu nebo sousednímu pozemku. V tomto případě by se uplatnil § 98 odst. 4 energetického zákona, ze kterého vyplývá, že věcná břemena vzniklá za účinnosti předchozích předpisů ve prospěch energetických podniků zůstávají (bezúplatně) zachována. To, zda je zřízení věcného břemene podmínkou získání úvěru, musí posoudit banka kupce nemovitosti dle jejích úvěrových podmínek. Problematiku zápisu věcných břemen bych při prodeji nemovitosti každopádně konzultoval s příslušným katastrálním úřadem a v každém případě by bylo vhodné celou situaci ohledně prodeje probrat s právníkem, který by Vám pomohl ji vyřešit na základě hlubší znalosti Vašeho případu. Neváhejte na nás obrátit, právo nemovitostí je součástí naší právní agendy. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Dana Klapková (02.10.2017 15:02:12)
Dobrý den, mám stařickou tetu, která se bojí až zemře, že se nedostanu do jejího bytu v osobním vlastnictví.Nemá vl. děti jsem její neteř.Nevíme zda se byt zajistí až do doby vyřízení dědictví.Byt mi odkázala písemnou závětí, kterou mám u sebe.Ten druhý dotaz bude kam uložit závět.Děkuji za informaci.D.K.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (25.10.2017 17:05:11)
Vážená paní Klapková, vhodným řešením Vaší situace je uložit již sepsanou závěť u kteréhokoli notáře. Notářská komora České republiky vede tzv. Centrální evidenci závětí, díky které bude tam uložená závěť snadno dohledatelná jakýmkoli notářem, který je pověřen dědickým řízením po smrti zesnulého. Dědické řízení přirozeně nějakou dobu trvá a dokud není soudem dědictví dědici potvrzeno, správu pozůstalosti vykonává dědic (popř. správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud tento je v závěti jmenován). V přístupu do bytu by Vám tedy po smrti tety nemělo být bráněno. Další možností je také vypořádat majetek ještě za života Vaší tety – například darovací smlouvou. Pokud byste potřebovala v dané věci komplexnější právní servis, neváhejte obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M.
Marie (02.10.2017 12:38:07)
Dobrý den ,chtěla bych se informovat jestli je možné koupit pozemek pod budovou , která patří jinému majiteli. Dškuji Marie
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (09.10.2017 08:54:04)
Vážená paní Marie, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je stavba (s výjimkou staveb dočasných) nově součástí pozemku. Jestliže je stavba i pozemek ve vlastnictví stejné osoby, není možné, abyste zakoupila pouze pozemek, zatímco stavba, která je součástí tohoto pozemku, by zůstala ve vlastnictví původního majitele. V případě, že aktuálně vlastní stavbu a pozemek rozdílné osoby, má vlastník stavby ze zákona předkupní právo k pozemku. V případě, že by tohoto práva nevyužil, mohla by pozemek koupit jiná osoba. V případě potřeby se neváhejte obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M.




Levné Bydlení | Levné knihy | Levné lyže | Sportovní potřeby a oblečení | Sconto nábytek | Interiérové dveře Olomouc | Kuchyně a kuchyňské linky | Luxusní Bydlení | CZ Real Estate | Garážová vrata | další odkazy...