Levné bydlení

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (21.01.2020 16:41:31)
Dobrý den, o možnosti navrácení domu, z důvodů o kterých mluvíte (neplnění povinností jako je péče o rodiče atd.), lze uvažovat pouze tehdy, pokud byl dům darován. Ve vašem případě ovšem došlo k prodeji nemovitosti, a tím pádem má vlastník oprávnění nakládat se svým majetkem dle vlastního uvážení. Vaše dcera tedy může dům prodat a to i s věcným břemenem dožití. Pokud tedy opravdu dojde k prodeji, věcné břemeno samozřejmě nezaniká a vy budete moci i nadále ve Vašem domě setrvat. Ujistěte se jenom prosím, že výměnek je opravdu v katastru nemovitostí k Vašemu domu zapsán jako věcné právo. Váš dům můžete získat zpět pouze pokud by Vám jej Vaše dcera darovala či prodala. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat! S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát

Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (16.01.2020 14:27:43)
Vážený pane Ragáne, pro zodpovězení Vámi položeného dotazu bude třeba nahlédnout do kolaudačního rozhodnutí. Podle § 126 odst. 1 stavebního zákona totiž platí, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Užíváním nebytového prostoru v rozporu s jeho určením může být spáchán některý z přestupků dle § 178 odst. 1 stavebního zákona. Výslovný text kolaudačního rozhodnutí sice není nepřekročitelný (např. v bytě je možné poskytovat ubytovací služby, jelikož k tomu není třeba zasahovat do stavebně-technického uspořádání stavby a taková změna v užívání nemůže ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí), ve Vašem případě to pravděpodobně možné nebude. Typický nebytový prostor (tím spíše prostor ve sklepě) totiž zpravidla nebude splňovat požadavky na stavby ubytovacích zařízení nebo na bytové prostory. Technické požadavky na stavby lze ověřit ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. Provozování ubytovny teoreticky může bránit i územní plán obce. Bez znalosti konkrétních okolností tak máme za to, že pro provozování ubytovny v daném prostoru by bylo nezbytné požádat o změnu v užívání stavby. Za tím účelem je třeba prověřit, zda provozování ubytovny (popř. penzionu) je v souladu s územním plánem obce a technickými požadavky na stavby ubytovacích zařízení dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. Nejefektivnějším řešením Vaší situace by tak byla neformální konzultace Vašeho záměru s příslušným stavebním úřadem, který by Vám měl sdělit případné podmínky nezbytné k tomu, aby změna v užívání stavby mohla být povolena, popř. zda konkrétní situace umožňuje změnu využití stavby bez dalšího, či bezprostřední užívání prostoru jako ubytovny. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (23.10.2019 13:34:37)
Vážená paní Gajdušková, Nejprve bych Vám chtěl odpovědět na Vaši otázku ohledně povinnosti exekutora. V okamžiku zahájení insolvenčního řízení se exekutorovy pravomoci sice opravdu významně omezují, exekutor má však stále podle zákona 294/2013 sb. právo provádět tzv. zajišťovací úkony. Jedním z takovýchto úkonů je mimo jiné také zajištění nemovitosti zástavním právem. Exekutor tedy není povinen odstranit exekuční zástavní právo. Dle § 1105 OZ převádí-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Ačkoliv tedy máte k dispozici notářsky ověřenou kupní smlouvu, samotné vlastnické právo přechází na syna až zápisem do katastru nemovitostí. Smlouva v tomto případě hraje pouze roli listiny, na základě které se provádí zápisy práv do katastru nemovitostí. Dle § 6 Katastrálního zákona se zápisy týkající se práv do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Dle § 10 Katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Vzhledem k tomu, že návrh na zápis na KÚ nikdy nedošel, nemohl mít zápis právní účinky a tím nemohlo dojít k nabytí vlastnického práva Vaším synem. Dle práva jste tedy i přes uzavřenou kupní smlouvu stále vlastníky nemovitosti Vy. Jednání katastrálního úřadu je tak opravdu oprávněné, protože převod vlastnického práva k nemovitosti zatížené exekutorským zástavním právem není možný. S přáním pěkného dne a pevných nervů, Josef Fiřt

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (10.10.2019 09:14:57)
Dobrý den, v první řadě je důležité zjistit, zda se jedná o pozemní komunikaci (kterou město zpravidla nemůže prodat), nebo pouze o „vyšlapanou cestu“, kterou jste si vybudoval před domem sám. V takovém případě záleží na tom, zda se dá k Vašemu domu bez problémů dostat i jinudy, nebo jestli jste závislý na zmiňovaném pozemku. Pokud nemáte jinou možnost, než využívat onu problematickou přístupovou cestu, zvážil bych žalobu na vlastníka předmětného pozemku o zřízení věcného břemena (služebnosti, která by ho zavazovala vzdát se části svých práv na využívání pozemku). Obávám se, že na parkování auta na pozemku bohužel právní nárok nemáte. S pozdravem Josef Fiřt

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.07.2019 09:32:34)
Dobrý den, jednání dárce (tedy vaší maminky) by se zde posuzovalo jako darování s příkazem, nikoli jako darovaní s rozvazovací podmínkou. Jedná se o zvlášť upravený institut podle § 2064 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník ( dále jen „OZ“). Příkazem může vzniknout povinnost konat, nekonat, něco strpět atd. Nesplnění takového příkazu se pak posoudí analogicky jako rozvazovací podmínka. Je nutné posoudit, jestli je takový příkaz dostatečně určitý. Definici pojmu rodina v českém právním řádu nemáme, domníváme se však, že v tomto případě je pojem relativně určitý a strany chápou, co se tím myslí. Případně je možno tento pojem specifikovat ve smlouvě. Problémem by však mohla být formulace příkazu „na věčné časy“. Toto právní jednání bude posuzováno obdobně jako vedlejší doložky podle § 1551 OZ a násl. Zákon vyžaduje v případě příkazu v závěti podle § 1569 odst. 2 OZ, aby byl takový příkaz nařízen na určitou přiměřenou dobu a odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany. V tomto případě se sice nejedná o absolutní zákaz zcizení, ale jde o relativně zásadní omezení práva dispozice s darovaným majetkem, domníváme se proto, že by tyto podmínky měly být splněny též v případě příkazu u darovací smlouvy. Není-li zde splněna podmínka určitosti a legitimního důvodu, k takovému příkazu se nebude přihlížet. Považujeme rovněž za vhodné podotknout, že podle § 574 OZ je třeba hledět na právní jednání spíše jako platné než jako neplatné. To znamená, že máte možnost obrátit se na soud s tím, že daná formulace nenaplňuje požadavek určitosti doby, ani vážný legitimní zájem a soud následně může rozhodnout, že se k zákazu nepřihlíží. Dokud však k takovému rozhodnutí soudem nedojde, jste vázáná z takového příkazu. Nemusíte se však obávat, že by v důsledku neplatnosti příkazu byla neplatná i celá darovací smlouva. Pouze by se k danému příkazu nepřihlíželo obdobně jako je tomu u ustanovení § 1569 odst. 2 NOZ. S pozdravem Josef Fiřt, advokát