Vorlíčková (19.03.2018 17:48:23)Dobrý den, jsem členem bytového družstva (vlastním družstevní podíl) a zároveň jeho nájemníkem bytu. Již cca ¾ roku žádám opakovaně ústně, ale i písemně družstvo o nahlížení a poskytnutí kopií z účetnictví a hospodaření družstva, zejména výpisů z běžného účtu a účetních deníků za určitá období, bohužel, stále bez úspěchu. Nejdříve mi sdělili, že mi nic nedají, po té přišli s argumentem, že jsou tam uvedená u plateb nájmu jako variabilní symbol rodná čísla některých nájemníků. Argumentovala jsem, že jako VS u nájmu za byty nemá být uvedeno žádné rodné číslo, že družstvo by mělo zajistit, aby si jednotliví nájemníci toto opravili a že k nájmu jednotlivých bytů se jako VS vztahují čísla bytů tak, jako je to i u vyúčtování apod. Za pravdu mi dal i předseda družstva, ale později vše popřel.
Před několika lety jsem žádala rovněž o nahlédnutí do účetnictví a to tehdy nebyl žádný problém. Účetní, která zajišťuje správu vč. účetnictví, a to i tehdy jako nyní, mi domů zapůjčila 2 roky kompletního účetnictví, takže jsem mohla nejen nahlížet, ale pořizovat si výpisky či kopie. Později mi odmítali opět vydat konkrétní dokumenty, takže jsem prostřednictvím právníka žádala o jejich vydání. Ve stanovisku právník uváděl, že neexistuje žádný předpis, který by zakazoval mě, jako členovi družstva resp. spoluvlastníkovi domu, nahlížet do účetnictví a hospodaření , či si pořizovat výpisky či kopie. Mimo jiné, paní, která nám toto zajišťuje na dohodu o provedení práce, má již několik let pozastavenou činnost ŽL a za ní to účetnictví provádějí její 2 dcery a z toho jedna bere honorář. Tuto skutečnost jsme však nikdy neprojednávali na žádné členské schůzi, pouze si to dohodla s předsedou. V poslední korespondenci mi opět představenstvo družstva písemně odmítlo vydat kopie s tím, že argument, že neexistuje žádný právní předpis, který by družstvu zakazoval mi doklady vydat neznamená, že co není v zákoně uvedeno, je tudíž dovoleno. V podstatě bez uvedení konkrétního důvodu mi oznámili, že mi nevyhoví. Poslední osobní návštěvu o úřední hodiny mi dokonce neumožnili ani nahlížet a striktně sdělili, že nemám na to právo. Mám důvodné podezření, a vše tomu nasvědčuje, že oprávněně, že jsou tam uvedeny platby jedné firmě, které nemám vidět a prokázat družstvu jejich pochybení.
Prosím, můžete mi pomoci a poradit, jak mám jako člen družstva, resp. spoluvlastník domu, dosáhnout nahlížení vč. pořizování kopií dokladů, které mě zajímají ? Ve stanovách nic takového také nemáme zakotveno a i kdyby bylo, stanovy přeci nemohou být nad zákony. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.03.2018 15:29:39)Vážená paní Vorlíčková,
dle ustanovení § 715 zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb. – dále jen „ZOK“) kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti členů a může požadovat jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstva. Jak je tedy patrno, není možno, aby kontrolní komisi představenstvo odmítlo umožnit nahlédnout do vámi zmíněných dokumentů a tím spíše, pokud se tyto dokumenty týkají hospodaření vašeho družstva. Požadavek kontrolní komise tedy může směřovat jak k hospodaření družstva jako celku, tak i k hospodaření jednotlivých konkrétně vymezených úseků družstva, jakož i k hospodaření vztahujícímu se k financování určité akce apod. Toto však neznamená, že by sami členové členské schůze neměli možnost se nějakým způsobem seznámit s podklady a dokumenty družstva. V § 636 odst. 2 písm. e) ZOK je stanoveno důležité právo člena na informace, protože členská schůze družstva projednává v rámci své zákonné působnosti podle § 656 ZOK významné záležitosti týkající se také činnosti a hospodaření družstva. Členům družstva musí být písemné podklady pro jednání členské schůze k dispozici pro seznámení se s nimi (např. účetní závěrka, podklady pro rozdělení zisku nebo úhrady ztráty, případné rozhodnutí o uhrazovací povinnosti, písemné stanovisko kontrolní komise k těmto podkladům, apod.). Pokud by vaše bytové družstvo však mělo méně než 50 členů, ze zákona se kontrolní komise nezřizuje, nestanoví-li stanovy něco jiného (§ 726 odst. 2 ZOK). V případě takto malých družstev potom tedy vykonává působnost kontrolní komise členská schůze, tzn., že každý člen družstva má vůči statutárnímu orgánu družstva stejnou pravomoc jako kontrolní komise. Já osobně bych se na Vašem místě nejprve obrátil na kontrolní komisi se stížností, ve které bych vymezil důvody Vašeho podezření na nesoulad v činnosti hospodaření družstva. V případě, že by vaše družstvo mělo méně než 50 členů, můžete vy sama postupovat v kontrole činnosti družstva jako člen kontrolní komise. V případě, že byste potřebovala další právní pomoc, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát |
Marketa (19.03.2018 16:02:05)Dobry den.Rodice mi chteji darovat RD s pozemky. Pro jistotu si chteji zridit vecne bremeno doziti.Ale v soucasne dobe je RD na prodej a vsichni v tom nadale chceme pokracovat.Rodice pak mohou sami vecne bremeno zrusit a zridit si ho v novem RD ktery pak budu vlastnit ja.Dekuji marketa |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.03.2018 15:27:53)Vážená paní Markéto, z Vašeho příspěvku jsem pochopil následující. Rodiče Vám chtějí darovat dům. Současný dům, který je ve vlastnictví rodičů, je na prodej, ale rodiče Vám ho chtějí i přesto darovat, kdyby se nenašel kupec, ať máte zajištěné bydlení. Pokud by se kupec našel, pak se Váš dům prodá a koupí se dům nový, který Vám bude opět darován. U obou domů budou mít rodiče zřízenou služebnost dožití. Z mého osobního pohledu by se jevilo jako nejpohodlnější řešení počkat se zřízením služebnosti ke stávajícímu domu a s následným darováním domu až do situace, kdy budete koupen dům nový. A to z následujícího důvodu. Máte pravdu, že si rodiče ještě před darováním domu mohou sami služebnost zřídit. Podmínkou vzniku takové služebnosti je však podle§ 1262 občanského zákoníku její zápis do katastru nemovitostí. Veškeré právní jednání, kterým se zakládá nebo převádí věcné právo k nemovitostem (např. vlastnictví nebo služebnost) vyžaduje písemnou formu podle §560 občanského zákoníku. Po zřízení této služebnosti by došlo k darování. K jakémukoliv převodu vlastnického práva k nemovitosti dochází až jeho zápisem do katastru nemovitostí, jak stanoví §1105 občanského zákoníku. U darovací smlouvy by se opět uplatnila dříve zmíněná povinnost písemné formy. Veškeré vklady do katastru nemovitostí obecně podléhají správnímu poplatku. Jeho výši můžete nalézt na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud se však našel v blízké době kupec, musela byste s rodiči podle §1300 odst. 1 občanského zákoníku podat žádost o výmaz služebnosti z katastru nemovitostí. Při koupi nového domu by opět rodiče na katastru nemovitostí museli zřídit služebnost k novému domu a ten Vám opět darovat za dodržení výše stanovených podmínek. Pokud tedy s rodiči trváte na prodeji domu, který v současnosti vlastníte, a zároveň nespěcháte nebo rodiče netrvají na darování i současného domu například kvůli tomu, aby měli klid v duši, protože už by Vám tak zajistili bydlení, doporučoval bych darovat až dům nový. Můžete si tím ušetřit čas, finanční prostředky a taky možné starosti. V případě, že byste potřebovala pomoc při řešení Vašeho situace, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. |
Marketa (25.03.2018 04:46:24)Moc vam dekuji. To jsem potrebovala vedet. |
Mariroz (19.03.2018 01:36:00)Dobry den.Koupili jsme v listopadu 2017 pozemek - zemedelsky v zjednodešenė evidence a pak zjistili Ze ho cena nekokikrat levnej a neda se na nem delat to co jsme planovali.Mužem nejak od byvaleho majitela pozadat
o vraceni peniz z prepoctu od realni tržni ceny?Existuji nejaky zakon?Dekujeme. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (20.03.2018 10:11:59)Vážený pane Marirozi,
z Vašeho popisu nelze jednoznačně určit skutkové okolnosti dané situace, ale obecně platí následující. Dohodnutá cena při koupi je dispozitivní, a tedy není jasně stanovena cena pro určené pozemky či zboží. Vše se ponechává na průsečíku poptávky a nabídky. Zároveň také platí, že mimo případy, kdy prodávající neuvedl pravdivé informace o stavu pozemku nebo má pozemek skrytou vadu, která brání užívání, tak je prodej po právu. Dále také kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vady, které mohl kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy podle §2103 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jak jsem zmínil výše, tak z Vašeho obecného popisu se nedají posoudit skutkové okolnosti případu. Odpověď na Vaši situaci by se dala nalézt až po prozkoumání příslušných dokumentů. V případě Vašeho zájmu neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. |
Ilona Zedníčková (20.02.2018 20:20:38)Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat,zda je možné přepsat komerční objekt/obchod/ na objekt bydlení.Vlastníme obchod a je nevyužitý.Na městském úřadě nám bylo sděleno,že v územním plánu města je objekt veden jako komerční objekt tedy prodejna potravin a není možné zde ani jinak podnikat.Město by chtělo zachovat prodejnu,ale je zde málo obyvatel a neprosperuje.Dost zájemců se ptalo,zda by bylo možné objekt přepsat a opravit na rodinný domek.Děkuji Zedníčková |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (05.03.2018 09:42:15)Vážená paní Zedníčková,
změna územního plánu je samozřejmě možná. Tuto proceduru upravuje zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “stavební zákon“). §44 stanovuje, které osoby jsou oprávněny podat návrh na změnu územního plánu obecnímu úřadu (např. občan obce, právnická osoba se sídlem na území obce či fyzická osoba s trvalým pobytem na území obce.). §45 stavebního zákona poté stanovuje způsob úhrady nákladů na pořízení. Zpravidla platí, že náklady hradí obec, ale pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec její pořízení podmínit částečnou nebo úplnou úhradou nákladů spojených s pořízením územního plánu mapových podkladů navrhovatelem. Dále se podle §46 stavebního zákona vypracuje návrh, který splňuje podmínky odst. 1 písm. a) - e). Ten poté podáte na obecní úřad. V případě, že budete potřebovat pomoc při řešení Vašeho problému, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. |
Havelková (20.02.2018 08:01:41)Dobrý den,v bytě ve kterém bydlím se rozbil kotel na vodu a topení.Již týden bydlím s dětmi v místnostech,kde je asi 14 stupňů.Volala jsem na správu domu, kde mi bylo řečeno,že jim je to líto,ale majitelé jsou na dovolené.Budeme muset v té zimě být až do konce týdne a nikdo s tím nechce nic dělat.Toto mi ale bylo řečeno již v létě, když se kotel rozbil poprvé.To jsem opravu uhradila,ale nyní má stát oprava 10000 a to dávat nechci.Jaká mám práva v tomto konkrétním případu? Děkuji za odpověď.Havelková |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (05.03.2018 09:41:47)Vážená paní Havelková,
otázka, kdo nese odpovědnost za opravy různého vybavení v obytných prostorách, byla předmětem dlouhých diskuzí, jelikož §2257 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “občanský zákoník“) stanovuje, že nájemce provádí a hradí pouze drobné opravy a běžnou údržbu. Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. blíže specifikuje tyto dva pojmy. Zde se v §4, kde je vyjmenováno vybavení, za jejichž opravu odpovídá nájemce, vyskytuje i Váš ohřívač vody. Tudíž za drobné opravy odpovídá nájemce. Ve Vašem případě to bude ale popřípadě trochu jinak. Celková cena za provedené drobné opravy nesmí přesáhnout ročně částku, která se vypočítá pomocí vzorce 100 Kč*m2 podlahové plochy bytu, jinak se za drobné opravy nepovažují. Pokud tedy Váš byt nedosahuje rozměrů 100m2 a více, tak budeme vycházet z §2264 a §2265 občanského zákoníku, kde je stanoveno, že vzniklou vadu, kterou si nájemce, podle výše uvedeného neplatí sám, musí nájemce oznámit pronajímateli a ten ji musí v přiměřené době odstranit. Pokud pronajímatel neodstraní vadu bez zbytečného odkladu, může vadu odstranit nájemce a žádat náhradu nákladů. V případě, že Váš byt má 100m2 nebo více a žádná oprava v tomto roce ještě prováděna nebyla, tak bude stále spadat do kategorie drobných oprav, ale každá další oprava v tomto roce již nebude za drobnou opravu považována. Pokud nastane jakýkoliv problém s vymáháním Vašich práv, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. |
Click a flag up / Klikněte na vlaječku výše
