Levné bydlení

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (29.03.2019 12:54:44)
Dobrý den, v případě rekonstrukce domu v podobě zateplení bude třeba posoudit, zda dochází ke změně vzhledu stavby, případně zda zateplení může mít vliv na požární bezpečnost stavby. V případě, že k jedné z výše uvedených změn dochází, bude třeba zateplení podle § 104 a § 105 stavebního zákona ohlásit, přičemž je třeba k ohlášení připojit souhlas vlastníků pozemků, jež by zásah mohl ovlivnit. I bez onoho souhlasu však lze Vámi zamýšlenou rekonstrukci uskutečnit, sta-vební úřad totiž namísto ohlašovacího řízení zahájí stavební řízení podle § 107 stavebního zákona, kde posoudí opodstatněnost námitek Vašeho souseda, a výsledek tak může být zisk stavebního povolení, které nepotřebuje souhlas souseda. V případě, že by zásah do budovy nebyl tak intenzivní, ohlášení ani případné povolení nebude podle § 103 stavebního zákona potřeba a nebudete potřebovat ani souhlas souseda. Pokud by ovšem zateplení Vašeho domu mělo zasahovat na pozemek Vašeho souseda, bude jeho souhlas potřeba za všech okolností, jelikož by došlo k trvalému a zároveň neúměrnému omezení sousedova vlast-nického práva. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. S pozdravem Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (29.03.2019 12:53:42)
Dobrý den, v případě rekonstrukce domu je třeba si zjistit, zda Vámi zvolená rekonstrukce bude požadovat sta-vební povolení podle § 108 stavebního zákona nebo ji stačí jen podle § 104 a § 105 stavebního zá-kona ohlásit. V případě, že by stačilo pouhé ohlášení, je potřeba písemný souhlas sousedů. I bez něj však lze Vámi zamýšlenou rekonstrukci zrealizovat, stavební úřad totiž namísto ohlašovacího řízení zahájí stavební řízení podle §107 stavebního zákona, kde posoudí opodstatněnost námitek Vašeho souseda, a výsledek tak může být obdržení stavebního povolení, které nepotřebuje souhlas souse-da. V situaci, že by bylo potřeba stavební povolení, bude stavební řízení zahájeno rovnou a soused bu-de podle § 109 Stavebního zákona přizván jako účastník řízení. I v tomto případě tak stavební úřad vyslechne námitky souseda, objektivně je posoudí a rozhodne, zda jsou důvodné a zda Vám rekon-strukci dovolí. Co se týče rady, kterou Vám poskytl kolega, tak je velice pravděpodobné, že na Vámi zvolené ře-šení bude aplikován § 8 občanského zákoníku podle kterého “Zjevné zneužití práva nepožívá práv-ní ochrany”. Podobnou věcí se již mimo jiné zabýval Ústavní soud České republiky v nálezu č. 96/2000 Sb. a konstatoval, že takovéto ustanovení nelze aplikovat jen na bezprostřední vlastníky sousedních pozemků, nýbrž na všechny, kterých by se zásah na cizím pozemku mohl týkat a mohl by tak zasahovat do jejich práv. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. S pozdravem Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (14.03.2019 09:43:08)
Dobrý den, o tom, komu bude poskytnut obecní byt rozhoduje zpravidla obec sama na základě vlastních podmínek. Jednou z hlavních podmínek je potom například trvalé bydliště zájemce o byt. Je tedy potřeba buď podat novu žádost o přidělení bytu, nebo případně je možné podle § 1895 občanského zákoníku smlouvu na Vaší dceru převést, v takovém případě je ale opět potřeba souhlas obce. Co se týče Vašeho druhého dotazu, vlastníkem obecního bytu je obec, ve Vaší situaci by se tak podle § 2275 občanského zákoníku jednalo o podnájem. V takové situaci je ale nutný písemný souhlas pronajímatele. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovyat. S pozdravem Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (05.02.2019 13:51:15)
Dobrý den, k Vašemu prvnímu dotazu. Podle § 80 občanského zákoníku, pokud uvedete jako bydliště jiné místo, než na kterém se skutečně nacházíte, má každý právo se dovolat i skutečného bydliště. V praxi je tedy praktičtější mít shodnou adresu trvalého bydliště s místem, kde se skutečně nacházíte, není to však nutnost. Co se týče druhého dotazu, v bytě, který máte ve svém výlučném vlastnictví, nemusí mít žádná osoba nahlášen trvalý pobyt. Jelikož se jedná o byt ve Vašem vlastnictví, budete muset stále přispívat do fondu na správu domu a platit služby podle § 1180 a 1181 občanského zákoníku. Pokud však byt nebude nikdo obývat, můžete je snížit na minimum. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (05.02.2019 13:48:41)
Dobrý den, podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Pro správné posouzení situace by bylo podstatné znát náležitosti uzavřené kupní smlouvy. Záleží na tom, co bylo ujednáno v kupní smlouvě o způsobu úhrady, ale obecná právní úprava je taková, že pokud kupující je v prodlení se splacením kupní ceny (tj. neuhradil svůj dluh do smlouvou stanoveného termínu), pak by majiteli (prodávajícímu) vznikl nárok na odstoupení od smlouvy, přičemž by pak oběma stranám vznikla povinnost si vrátit vzájemná plnění. To by znamenalo, že by se majiteli „vrátil“ byt a kupující by byl povinen vrátit zaplacenou část kupní ceny. Smlouva se tím zruší. K realizaci převodu vlastnického práva k nemovité věci je nezbytný zápis do veřejného seznamu, tedy do katastru nemovitostí. I kdyby nový majitel již byl zapsán v katastru nemovitostí a tím pádem by byl oprávněným vlastníkem bytu, původního majitele nemůže jen tak násilným přinucením vystěhovat. Z právního hlediska nejlepším a zároveň zákonným postupem by bylo podání žaloby na vyklizení nemovitosti a následná exekuce, pokud by se ani ve lhůtě určené v rozsudku žalovaná osoba nevystěhovala. V púřípadě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát