Levné bydlení

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (10.10.2019 09:14:57)
Dobrý den, v první řadě je důležité zjistit, zda se jedná o pozemní komunikaci (kterou město zpravidla nemůže prodat), nebo pouze o „vyšlapanou cestu“, kterou jste si vybudoval před domem sám. V takovém případě záleží na tom, zda se dá k Vašemu domu bez problémů dostat i jinudy, nebo jestli jste závislý na zmiňovaném pozemku. Pokud nemáte jinou možnost, než využívat onu problematickou přístupovou cestu, zvážil bych žalobu na vlastníka předmětného pozemku o zřízení věcného břemena (služebnosti, která by ho zavazovala vzdát se části svých práv na využívání pozemku). Obávám se, že na parkování auta na pozemku bohužel právní nárok nemáte. S pozdravem Josef Fiřt

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.07.2019 09:32:34)
Dobrý den, jednání dárce (tedy vaší maminky) by se zde posuzovalo jako darování s příkazem, nikoli jako darovaní s rozvazovací podmínkou. Jedná se o zvlášť upravený institut podle § 2064 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník ( dále jen „OZ“). Příkazem může vzniknout povinnost konat, nekonat, něco strpět atd. Nesplnění takového příkazu se pak posoudí analogicky jako rozvazovací podmínka. Je nutné posoudit, jestli je takový příkaz dostatečně určitý. Definici pojmu rodina v českém právním řádu nemáme, domníváme se však, že v tomto případě je pojem relativně určitý a strany chápou, co se tím myslí. Případně je možno tento pojem specifikovat ve smlouvě. Problémem by však mohla být formulace příkazu „na věčné časy“. Toto právní jednání bude posuzováno obdobně jako vedlejší doložky podle § 1551 OZ a násl. Zákon vyžaduje v případě příkazu v závěti podle § 1569 odst. 2 OZ, aby byl takový příkaz nařízen na určitou přiměřenou dobu a odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany. V tomto případě se sice nejedná o absolutní zákaz zcizení, ale jde o relativně zásadní omezení práva dispozice s darovaným majetkem, domníváme se proto, že by tyto podmínky měly být splněny též v případě příkazu u darovací smlouvy. Není-li zde splněna podmínka určitosti a legitimního důvodu, k takovému příkazu se nebude přihlížet. Považujeme rovněž za vhodné podotknout, že podle § 574 OZ je třeba hledět na právní jednání spíše jako platné než jako neplatné. To znamená, že máte možnost obrátit se na soud s tím, že daná formulace nenaplňuje požadavek určitosti doby, ani vážný legitimní zájem a soud následně může rozhodnout, že se k zákazu nepřihlíží. Dokud však k takovému rozhodnutí soudem nedojde, jste vázáná z takového příkazu. Nemusíte se však obávat, že by v důsledku neplatnosti příkazu byla neplatná i celá darovací smlouva. Pouze by se k danému příkazu nepřihlíželo obdobně jako je tomu u ustanovení § 1569 odst. 2 NOZ. S pozdravem Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.07.2019 09:25:43)
Dobrý den, na úvod je třeba říci, že na základě dědictví se se sestrou stáváte vlastníky ideálních podílů bytu, což v praxi znamená, že každý z vás může byt užívat celý v rámci svého podílu. Pokud chcete byt prodat nebo si případně se sestrou sjednat jakýsi „nájem“, nejjednodušším řešením je patrně dohoda spoluvlastníků. Takovou dohodou lze sjednat například tak, že věc ve spoluvlastnictví bude užívat výlučně jeden spoluvlastník a druhý bude z užívání vyloučen s tím, že mu bude poskytnuta náhrada ve výši podle dané dohody. Další možností je prodat spoluvlastnický podíl, přičemž podle § 1124 Sb., Občanského zákoníku bude vaší sestře náležet předkupní právo k Vámi prodávanému podílu. Dále je možné po Vaší sestře požadovat vydání bezdůvodného obohacení za nadměrné užívání společné věci ve výši, oč se spoluvlastník obohatil. V tomto případě bude nutné prokázat, že jste se se sestrou snažil dohodnout a ona Vás tudíž omezila v užívání Vašeho podílu. Výše zmíněného obohacení se vypočte podle § 2991 Sb., Občanského zákoníku a tudíž patrně podle ceny nájemného za takovou nemovitost, respektive její ideální část. Jako poslední možnost se jeví rozdělení spoluvlastnictví soudem podle § 1143 Sb., Občanského zákoníku. Jelikož soud byt reálně rozdělit nemůže, přikázal by ho jednomu ze spoluvlastníků za náhradu, kterou by určil. V případě dalších dotazů jsme Vám k dispozici. S pozdravem Josef Fiřt

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (14.06.2019 15:36:42)
Dobrý den, co se týče zdanění hodnoty odpovídající členským právům v bytovém družstvu, přichází v úvahu zdanění dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (členská práva nejsou nemovitostí, tedy se neuplatní ani daň z nabytí nemovitých věcí, ani daň z nemovitých věcí). Je zde ovšem možné osvobození od této daně, a to dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud jste s otčímem žila nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společné hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o domácnost nebo byla na tuto osobu odkázána výživou. V podrobnostech se tedy obraťte, prosím, na svého daňového poradce či účetní. Dle zákona o obchodních korporacích je převod členství v bytovém družstvu neomezitelně převoditelný. Postupoval bych tedy uzavřením smlouvy o převodu členských práv, kterou poté předložíte družstvu. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. S pozdravem Josef Fiřt