Levné bydlení

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (14.06.2019 15:36:42)
Dobrý den, co se týče zdanění hodnoty odpovídající členským právům v bytovém družstvu, přichází v úvahu zdanění dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (členská práva nejsou nemovitostí, tedy se neuplatní ani daň z nabytí nemovitých věcí, ani daň z nemovitých věcí). Je zde ovšem možné osvobození od této daně, a to dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud jste s otčímem žila nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společné hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o domácnost nebo byla na tuto osobu odkázána výživou. V podrobnostech se tedy obraťte, prosím, na svého daňového poradce či účetní. Dle zákona o obchodních korporacích je převod členství v bytovém družstvu neomezitelně převoditelný. Postupoval bych tedy uzavřením smlouvy o převodu členských práv, kterou poté předložíte družstvu. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. S pozdravem Josef Fiřt

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (11.06.2019 16:12:02)
Dobrý den, pokud jste s touto situací srozuměna a akceptujete ji, nemělo by pro Vás plynout žádné riziko. Nicméně v tomto případě je pro Vás jako pronajímatele výhodnější situace, kdy bude ve smlouvě o nájmu uveden i syn jako spolunájemce. Tím by mu dle § 2270 a 2271 občanského zákoníku vznikla stejná práva a povinnosti jako pro nájemce (matku). Například nájemné byste mohla požadovat v plné výši po kterémkoliv ze společných nájemníků. Pokud by tedy v budoucnu vznikl problém při jednání s nájemkyní (matkou) mohla byste se obrátit přímo i na jejího syna a byla byste chráněna přímo ze zákona. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (26.04.2019 14:00:45)
Dobrý den, jelikož jste čtvrtinovým spoluvlastníkem, při prodeji celého domu Vám bude náležet ¼ ceny, za kterou bude dům prodán. Co se týče Vašeho dotazu ohledně investic, jedná se o investice v rámci § 1136 občanského zákoníku ve znění: „Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu“. Reálně to tedy znamená, že jakožto čtvrtinový spoluvlastník budete mít nárok na ¾ částky, o kterou se v souvislosti s Vaší investicí dům zhodnotil. Důležité je podotknout, že se tedy nejedná o ¾ z celkových nákladů na investice, ale o ¾ z toho, o kolik vzrostla cena domu v souvislosti s výše zmíněnými investicemi. Zbylá ¼ částky, o kterou se dům zhodnotil, spadá na Vás jakožto čtvrtinového spoluvlastníka, tudíž Vám ji strýc vracet nemusí. Ve výsledku tak budete mít nárok na ¼ celkové ceny domu a k tomu právě ¾ hodnoty zhodnocení domu Vašimi investicemi. Zmíněnou ¼ celkové ceny domu by Vám měl strýc vyplatit jakmile dojde k prodeji domu. V ten moment můžete navíc nárokovat ony ¾ zhodnocení, jelikož prodejem dojde k rozvázání spoluvlastnického vztahu. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (29.03.2019 12:54:44)
Dobrý den, v případě rekonstrukce domu v podobě zateplení bude třeba posoudit, zda dochází ke změně vzhledu stavby, případně zda zateplení může mít vliv na požární bezpečnost stavby. V případě, že k jedné z výše uvedených změn dochází, bude třeba zateplení podle § 104 a § 105 stavebního zákona ohlásit, přičemž je třeba k ohlášení připojit souhlas vlastníků pozemků, jež by zásah mohl ovlivnit. I bez onoho souhlasu však lze Vámi zamýšlenou rekonstrukci uskutečnit, sta-vební úřad totiž namísto ohlašovacího řízení zahájí stavební řízení podle § 107 stavebního zákona, kde posoudí opodstatněnost námitek Vašeho souseda, a výsledek tak může být zisk stavebního povolení, které nepotřebuje souhlas souseda. V případě, že by zásah do budovy nebyl tak intenzivní, ohlášení ani případné povolení nebude podle § 103 stavebního zákona potřeba a nebudete potřebovat ani souhlas souseda. Pokud by ovšem zateplení Vašeho domu mělo zasahovat na pozemek Vašeho souseda, bude jeho souhlas potřeba za všech okolností, jelikož by došlo k trvalému a zároveň neúměrnému omezení sousedova vlast-nického práva. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. S pozdravem Josef Fiřt, advokát

© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (29.03.2019 12:53:42)
Dobrý den, v případě rekonstrukce domu je třeba si zjistit, zda Vámi zvolená rekonstrukce bude požadovat sta-vební povolení podle § 108 stavebního zákona nebo ji stačí jen podle § 104 a § 105 stavebního zá-kona ohlásit. V případě, že by stačilo pouhé ohlášení, je potřeba písemný souhlas sousedů. I bez něj však lze Vámi zamýšlenou rekonstrukci zrealizovat, stavební úřad totiž namísto ohlašovacího řízení zahájí stavební řízení podle §107 stavebního zákona, kde posoudí opodstatněnost námitek Vašeho souseda, a výsledek tak může být obdržení stavebního povolení, které nepotřebuje souhlas souse-da. V situaci, že by bylo potřeba stavební povolení, bude stavební řízení zahájeno rovnou a soused bu-de podle § 109 Stavebního zákona přizván jako účastník řízení. I v tomto případě tak stavební úřad vyslechne námitky souseda, objektivně je posoudí a rozhodne, zda jsou důvodné a zda Vám rekon-strukci dovolí. Co se týče rady, kterou Vám poskytl kolega, tak je velice pravděpodobné, že na Vámi zvolené ře-šení bude aplikován § 8 občanského zákoníku podle kterého “Zjevné zneužití práva nepožívá práv-ní ochrany”. Podobnou věcí se již mimo jiné zabýval Ústavní soud České republiky v nálezu č. 96/2000 Sb. a konstatoval, že takovéto ustanovení nelze aplikovat jen na bezprostřední vlastníky sousedních pozemků, nýbrž na všechny, kterých by se zásah na cizím pozemku mohl týkat a mohl by tak zasahovat do jejich práv. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. S pozdravem Josef Fiřt, advokát