Kvasničkova Jindriska (24.11.2018 15:30:00)Dobrý den, jsem spoludluznik hypotéky která byla použita na klipy nemovitostí, známým. Ti nebyli schopni slacet, dozvěděla jsem se to az když mi přišel platební rozkaz. Na základě smíru z bankou jde dospělo k dohodě. Manželé ji platí jenže splátky nestačí. Mohu jako další spoludluznik navrhnout bance prodej nemovitostí na které zástavní právo na tuto hypotéku. Děkuji za odpověď. J.K. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (29.11.2018 09:55:48)Dobrý den,
jako spoludlužník odpovídáte spolu s dlužníkem za dluh společně a nerozdílně. Věřitel (banka) tak nemusí čekat až dlužník nebude schopen splácet, ale může splacení dluhu vyžadovat rovnou přímo od Vás. K výkonu zástavního práva prodejem nemovitosti může banka přistoupit až poté, co nebude dluh řádně a včas splacen. Splacení dluhu, ať už Vámi či dlužníkem, je tedy plněním prioritním a k prodeji nemovitosti (zástavy) může dojít až následně – po nesplnění základní povinnosti splácet. Prodej nemovitosti jako spoludlužník sice bance navrhnout můžete, ale je otázka, zda na Váš návrh bude chtít banka přistoupit.
S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát. |
Blanka Irglova (15.11.2018 18:56:37)Dobry den,chci se jen zeptat,kdybych chtela byt,ktery je z poloviny manzeluv prepsat na 17 leteho syna,jestli v prepisu hraje roli kolik ma syn let!Je lepsi ho prepsat nyni nebo az po 18 roku syna,kdy bude uz plnolety?Na byt je hypoteka,kterou s manzelem platime na pul!Dekuji za odpoved! |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (21.11.2018 12:13:13)Vážená paní Irglová,
je jistě možné převést vlastnictví k bytu na nezletilého syna, nicméně převod by vhledem k jeho věku byl do jisté míry složitější, než po dosažení zletilosti. Nabytí nemovitosti je jednání, ke kterému nejsou nezletilé děti sami způsobilé, a proto jejich zákonní zástupci potřebují k platnosti takového jednání za dítě souhlas soudu. Ten rozhodne, zda je převod vlastnictví opravdu v zájmu dítěte, neboť s vlastnictvím nemovitosti vznikají vlastníkům nejen práva, ale také povinnosti. Nesmí proto jít o takový převod, který by byl pouze k tíži nezletilého. Příslušným soudem je tzv. opatrovnický soud, kterým je okresní soud, v jehož obvodu se nachází trvalé bydliště nezletilého. Tomuto soudu je možné podat návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Rozhodnutí soudu se spolu s darovací či kupní smlouvou poté přikládá k návrhu na vklad k příslušnému katastrálnímu úřadu. Nad rámec Vaší otázky ještě uvádím, že výhodnější variantou je darování, protože to je (na rozdíl od koupě) mezi rodiči a dětmi osvobozeno od placení daně. Po dosažení zletilosti podmínka udělení souhlasu soudu s převodem vlastnického práva odpadá. V případě, že byste potřebovala další právní pomoc, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. |
Lucie Cinádrová (10.11.2018 14:34:30)Dobrý den, po pětiletém manželství se manžel rozhodl podat žádost o rozvod,během manželství si splatil dluhy v hodnotě přes 1300000 Kč,které mu přidělil soud po rozvodu s první manželkou,tudíž vznikly ještě před naším sňatkem. Naše manželství bylo harmonické,na své dluhy si vydělával,i když vše ostatní se platilo z mé výplaty.Zdědila jsem po otci třetinu domu,ve kterém jsme bydleli a ten se poté prodal,dědictví se podělilo mezi mě,mou sestru a maminku.S manželem jsme se domluvili,že koupíme pozemek z mého podílu,což se také stalo,a vezmeme si hypoteční úvěr na stavbu domu.V té době měl manžel ještě dluh v hodnotě 500000 Kč,který bránil na požadovanou výši hypotéky dosáhnout,manžel tedy poprosil mou matku o půjčku,kterou se zavázal splatit,jelikož to bylo výhradně na splacení jeho dluhu. Matka souhlasila a peníze mu půjčila.Hypotéka byla téměř před schválením.Manžel si svůj poslední dluh splatil z prostředků mé maminky a v ten samý den mi poslal žádost o rozvod.Zasáhlo nás to jako blesk z čistého nebe. Když opadly emoce,začalo se přemýšlet,co dál,jelikož já sama bych na hypotéku s maminkou před důchodem nedosáhla,nabídl se manžel,že si uvědomuje,že odchází v tíživé situaci,kdy je vše rozjeté a že ví,že jsme mu 5 let hodně pomáhaly,takže nám to chce vykompenzovat a hypoteční úvěr mi pomůže sjednat s tím,že až se postaví dům a já budu s maminkou zajištěná bydlením,nebude odemne nic požadovat a vše se přepíše na mne,pouze,že do záměru nebude investovat nic ze svých prostředků.Poslední podmínkou banky však bylo rozšíření sjm o vlastnictví pozemku,který byl v mém výhradním vlastnictví z pozůstalosti.Manžel tvrdil,že se nemusíme bát,že pokud se SJM rozšíří,rozhodně si z něj nebude při rozvodu nic nárokovat a až budeme chtít,přepíše se to u notáře zase zpět do mého výhradního vlastnictví.Bohužel se tak nestalo,právní ošetření této skutečnosti neustále odkládal a banka naléhala,tak jsem SJM rozšířila bez jakéhokoli právního ošetření.Nyní je veškerá dobrá vůle ze strany manžela ta tam a nárokuje si polovinu z pozemku.Prosím Vás tedy o názor,zda mohu své naivní rozhodnutí zvrátit a jakou mám naději na úspěch. Další problém je ten,že mi banka nechce vydat žádné potvrzení o tom,že to byl nezbytný krok ke schválení hypotečního úvěru,ve všeobecných podmínkách to uvedeno není a já nevím,kde to mám dohledat,pokud to vůbec jde,nebot manžel tvrdí,že jsem mu to přepsala dobrovolně z vlastní vůle a ničí podmínka to nebyla. Děkuji za případnou odpověď |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (15.11.2018 09:36:12)Dobrý den,
Váš dotaz je poměrně komplexní, nicméně se i tak pokusím v krátkosti odpovědět. Vámi učiněné rozšíření SJM by mohlo být z právního pohledu, vzhledem k daným okolnostem, kvalifikováno jako vnos (investice) z Vašeho výlučného majetku do SJM. Vaše rozhodnutí o rozšíření SJM již vrátit zpět nelze. Pozemku se však můžete domoci zpátky v rámci soudního řízení o vypořádání SJM podle § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku – pokud nepřijde Váš bývalý manžel k rozumu. Pohledávku spočívající v právu na vrácení pozemku můžete uplatnit buď v rámci žaloby na vypořádání SJM nebo v rámci protinávrhu (pokud by na vypořádání SJM žaloval manžel). V případě, že by soud rozšíření SJM o pozemek jako vnos nekvalifikoval, mohl by toto rozšířeni i tak, v rámci vypořádání, zohlednit a odchýlit se od principu rovnosti podílů (ze SJM by Vám mohlo být přisouzeno více než manželovi). V případě Vašich dalších dotazů neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát |
František Jaroměřský (16.10.2018 15:10:33)Dobrý den, dne 20. Srpna 2018 jsem našel inzerát na pronájem bytu 3+1 v Tyništi nad Orlicí. Následovně jsem se na pokyn makléře Ing Hegrta Hk sešel s majitelem sám p.Petrem Bělou Blešno u Hk.Byt mi spěšně ukázal, byli zde závady jk devastovana kuchyňská linka i sporák, prokople dveře koupelny,v té chybělo částečně 3x2 m obložení kachliček, vstupní dveře bytu byl vybrán ze dveří celi zámek i vložkou, vstup dveře do domu opravený slabou sololitovou deskou kde nešlo odemknout ani zamknout. Pan majitel se písemné v předběžné smlouvě zavázal, že než se 1. Září 2018 nastehuji bude vše opraveno a v pořádku. Bohužel ani přes urgence neudělal nic, donesl mi originál smlouvy které jsem nepodepsal a ustoupil jsem od smlouvy jak majiteli tak makléři vše oznámil. Při předání jsem předal majiteli Bělovi 14 000Kč kauci, dále pro makléře 5000 Kč a dále 8500Kč jk první nájem....to vše zvlášť na pokladní ppkl.doklady.Kauci 14 000Kč mi vrátil ale zbytek5000+8500 mi nechce vrátit, že si nechá jk storno. Dal jsem mu kopii předběžné smlouvy originál prepispvany propisovaci tužkou jsem si nechal, též i pokladní doklady na 13500Kč mám u sebe. Moc vás prosím pomozte mi jsem invalidní důchodce a moc peněz nemám.Pan Bělá je údajně vyhlášeny podvodník a makléř mi sám řekl že být ani nevěděl a nikdy by nedovolil jej nabízet a pronajímat. Děkuji moc Jaroměřsky |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (16.10.2018 18:15:23)Vážený pane Jaroměřský,
z právní pohledu je plnění, které jste poskytl panu Bělovi, zálohou, a to podle § 1807 Občanského zákoníku (OZ). Pokud jste s panem Bělou neuzavřel jinou dohodu (například o tom, že se poskytnutá záruka nevrací), máte právo, aby Vám bylo plnění vráceno. Pan Běla Vám 13 500 Kč musí vrátit jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 OZ. Pokud Vám částka, ani po výzvě vrácena nebude, můžete se obrátit na soud a pana Bělu žalovat. V případě, že nastanou potíže s vymáháním Vašich práv, popř. budete opotřebovat cokoliv upřesnit, neváhejte kontaktovat naší advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M. |
Anežka (07.09.2018 12:53:56)Dobrý den, jsem spoluvlastník rodinného domu s mojí matkou.Dostali jsme se do rozporu a matka chce rozdělit spoluvlastnictví. Na dům jsem si s manželem vzali hypotéku na opravu půdy. Matce zůstala spodní část domu.nyni po mně požaduje abych ji po znaleckem ocenění obou polovin dorovnala rozdíl který tam je. Bohužel pri hypotece nemám peníze kde vzít a k tomu máme dvě malé děti. Prosila bych o nějakou radu, zda se můžeme nějak bránit. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (12.09.2018 10:59:41)Vážená paní Anežko, v zásadě platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Nejlepším možným řešením je samozřejmě situace, kdy se spoluvlastníci na způsobu zrušení spoluvlastnictví a vzájemného vypořádání dohodnou. Pokud byste se na vypořádání s Vaší matkou dohodly, je zároveň možné sepsat tzv. prohlášení vlastníka, na jehož základě bude rodinný dům rozdělen na dvě (jasně oddělené) bytové jednotky. Tímto způsobem bude dosaženo přeměny spoluvlastnictví rodinného domu na bytové spoluvlastnictví (tzn. výlučné vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu). Není-li ovšem dohoda možná, má každý ze spoluvlastníků, bez ohledu na velikost svého spoluvlastnického podílu, právo obrátit se na soud a podat návrh na zrušení spoluvlastnictví, a to i v případě, že se zrušením spoluvlastnictví ostatní spoluvlastníci nesouhlasí. Jediné omezující pravidlo v tomto případě je, že nelze o zrušení žádat v nevhodnou dobu nebo pouze k újmě některého ze spoluvlastníků, což poté soud posuzuje z objektivního hlediska nikoliv z osobního hlediska spoluvlastníků. V případě, že nelze dosáhnout dohody, občanský zákoník umožňuje trojí způsob zrušení a vypořádání spoluvlastnictví: 1) rozdělení společné věci, 2) přikázání společné věci jinému spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) za přiměřenou náhradu a 3) prodej společné věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Ad 1) Aby mohl soud věc rozdělit, musí být takový postup reálně možný. Skutečnost, že zatím v budově jednotlivé byty fakticky vymezeny nejsou, nemusí představovat nepřekonatelnou překážku. Rozdělení věci rovněž nebrání, pokud není možné rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se poté rozdíl v penězích. Ad 2) Není-li věc možné mezi spoluvlastníky rozdělit, přichází v úvahu přikázání věci do vlastnictví jednoho či více spoluvlastníků. Mezi základní podmínky přidělení věci patří to, zda daný spoluvlastník má o věc zájem a zda je schopen zaplatit ostatním spoluvlastníkům odpovídající náhradu. Volba vlastníka, kterému má být věc přikázána, proto vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a řádné úvaze soudu. Ad 3) Není-li možné věc ani rozdělit, ani přikázat některému/některým ze spoluvlastníků, rozhodne soud o prodeji věci ve veřejné dražbě. K tomuto kroku soud přistoupí i v případě, že některý ze spoluvlastníků má o věc zájem, nemá ovšem finanční prostředky k úhradě odpovídající náhrady ostatním spoluvlastníkům. Budete-li mít zájem o bližší posouzení Vaší situace a pomoc při jejím řešení, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát |
Click a flag up / Klikněte na vlaječku výše
