František Jaroměřský (16.10.2018 15:10:33)Dobrý den, dne 20. Srpna 2018 jsem našel inzerát na pronájem bytu 3+1 v Tyništi nad Orlicí. Následovně jsem se na pokyn makléře Ing Hegrta Hk sešel s majitelem sám p.Petrem Bělou Blešno u Hk.Byt mi spěšně ukázal, byli zde závady jk devastovana kuchyňská linka i sporák, prokople dveře koupelny,v té chybělo částečně 3x2 m obložení kachliček, vstupní dveře bytu byl vybrán ze dveří celi zámek i vložkou, vstup dveře do domu opravený slabou sololitovou deskou kde nešlo odemknout ani zamknout. Pan majitel se písemné v předběžné smlouvě zavázal, že než se 1. Září 2018 nastehuji bude vše opraveno a v pořádku. Bohužel ani přes urgence neudělal nic, donesl mi originál smlouvy které jsem nepodepsal a ustoupil jsem od smlouvy jak majiteli tak makléři vše oznámil. Při předání jsem předal majiteli Bělovi 14 000Kč kauci, dále pro makléře 5000 Kč a dále 8500Kč jk první nájem....to vše zvlášť na pokladní ppkl.doklady.Kauci 14 000Kč mi vrátil ale zbytek5000+8500 mi nechce vrátit, že si nechá jk storno. Dal jsem mu kopii předběžné smlouvy originál prepispvany propisovaci tužkou jsem si nechal, též i pokladní doklady na 13500Kč mám u sebe. Moc vás prosím pomozte mi jsem invalidní důchodce a moc peněz nemám.Pan Bělá je údajně vyhlášeny podvodník a makléř mi sám řekl že být ani nevěděl a nikdy by nedovolil jej nabízet a pronajímat. Děkuji moc Jaroměřsky |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (16.10.2018 18:15:23)Vážený pane Jaroměřský,
z právní pohledu je plnění, které jste poskytl panu Bělovi, zálohou, a to podle § 1807 Občanského zákoníku (OZ). Pokud jste s panem Bělou neuzavřel jinou dohodu (například o tom, že se poskytnutá záruka nevrací), máte právo, aby Vám bylo plnění vráceno. Pan Běla Vám 13 500 Kč musí vrátit jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 OZ. Pokud Vám částka, ani po výzvě vrácena nebude, můžete se obrátit na soud a pana Bělu žalovat. V případě, že nastanou potíže s vymáháním Vašich práv, popř. budete opotřebovat cokoliv upřesnit, neváhejte kontaktovat naší advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M. |
Anežka (07.09.2018 12:53:56)Dobrý den, jsem spoluvlastník rodinného domu s mojí matkou.Dostali jsme se do rozporu a matka chce rozdělit spoluvlastnictví. Na dům jsem si s manželem vzali hypotéku na opravu půdy. Matce zůstala spodní část domu.nyni po mně požaduje abych ji po znaleckem ocenění obou polovin dorovnala rozdíl který tam je. Bohužel pri hypotece nemám peníze kde vzít a k tomu máme dvě malé děti. Prosila bych o nějakou radu, zda se můžeme nějak bránit. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (12.09.2018 10:59:41)Vážená paní Anežko, v zásadě platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Nejlepším možným řešením je samozřejmě situace, kdy se spoluvlastníci na způsobu zrušení spoluvlastnictví a vzájemného vypořádání dohodnou. Pokud byste se na vypořádání s Vaší matkou dohodly, je zároveň možné sepsat tzv. prohlášení vlastníka, na jehož základě bude rodinný dům rozdělen na dvě (jasně oddělené) bytové jednotky. Tímto způsobem bude dosaženo přeměny spoluvlastnictví rodinného domu na bytové spoluvlastnictví (tzn. výlučné vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu). Není-li ovšem dohoda možná, má každý ze spoluvlastníků, bez ohledu na velikost svého spoluvlastnického podílu, právo obrátit se na soud a podat návrh na zrušení spoluvlastnictví, a to i v případě, že se zrušením spoluvlastnictví ostatní spoluvlastníci nesouhlasí. Jediné omezující pravidlo v tomto případě je, že nelze o zrušení žádat v nevhodnou dobu nebo pouze k újmě některého ze spoluvlastníků, což poté soud posuzuje z objektivního hlediska nikoliv z osobního hlediska spoluvlastníků. V případě, že nelze dosáhnout dohody, občanský zákoník umožňuje trojí způsob zrušení a vypořádání spoluvlastnictví: 1) rozdělení společné věci, 2) přikázání společné věci jinému spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) za přiměřenou náhradu a 3) prodej společné věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Ad 1) Aby mohl soud věc rozdělit, musí být takový postup reálně možný. Skutečnost, že zatím v budově jednotlivé byty fakticky vymezeny nejsou, nemusí představovat nepřekonatelnou překážku. Rozdělení věci rovněž nebrání, pokud není možné rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se poté rozdíl v penězích. Ad 2) Není-li věc možné mezi spoluvlastníky rozdělit, přichází v úvahu přikázání věci do vlastnictví jednoho či více spoluvlastníků. Mezi základní podmínky přidělení věci patří to, zda daný spoluvlastník má o věc zájem a zda je schopen zaplatit ostatním spoluvlastníkům odpovídající náhradu. Volba vlastníka, kterému má být věc přikázána, proto vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a řádné úvaze soudu. Ad 3) Není-li možné věc ani rozdělit, ani přikázat některému/některým ze spoluvlastníků, rozhodne soud o prodeji věci ve veřejné dražbě. K tomuto kroku soud přistoupí i v případě, že některý ze spoluvlastníků má o věc zájem, nemá ovšem finanční prostředky k úhradě odpovídající náhrady ostatním spoluvlastníkům. Budete-li mít zájem o bližší posouzení Vaší situace a pomoc při jejím řešení, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář. S pozdravem, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát |
Josefa Černá (27.08.2018 09:23:41)Dobrý den, koupila jsem si v květnu 2016 byt a na jaře 2018 se v něm objevila plíseň. Dle znalce je to způsobeno nedostatečnou izolací střechy a zdí u oken. Mohu požadovat nápravu po prodávajícím? Děkuji za odpověď. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (29.08.2018 11:50:28)Vážená paní Černá,
aby bylo možné relevantně posoudit Váš problém, je třeba především zjistit, co máte uvedeno v kupní smlouvě. Dále je třeba posoudit, zda se jednalo o nemovitost novou či již používanou a kdo je osobou prodávající - zda jste bytovou jednotku koupila od právnické nebo fyzické osoby. V případě, že jste bytovou jednotku koupila od právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je realitní či developerská činnost, může se na bytovou jednotku vztahovat záruka (zpravidla bývá sjednávána na dobu 2 či dokonce 3 let). Podle nového občanského zákoníku totiž není záruka samozřejmostí a kupující si ji musí s prodávajícím výslovně smluvně dohodnout. Prodávající pak kupujícímu ručí v rámci záruky za to, že si nemovitost po určitou dobu uchová vlastnosti, které měla při prodeji. Zákazníkovi tak odpadá povinnost prokazovat, kdy přesně vada vznikla.
Vedle této smluvní záruky dále existuje ještě odpovědnost prodávajícího za vady, která sice není tak široká jako záruka (záruka se vztahuje na mnohem širší okruh vad včetně těch, které během záruční doby teprve vzniknou), nicméně developera ani fyzickou osobu jako prodávajícího nezbavuje pětileté odpovědnosti za skryté vady. Když se tedy například až po dvou letech od chvíle, kdy jste si koupila byt v developerském projektu, nastěhuje do sousedního bytu první nájemník a vy zjistíte, že kvůli nedostatečné izolaci nebo nevhodnému zdivu slyšíte každé jeho slovo, pohyb, nebo dokonce splachování na záchodě, můžete žádat developera o slevu nebo odstranění nedostatků v rámci odpovědnosti za vady.
Ve Vašem případě, kdy se plíseň objevila až nyní, můžeme tedy vycházet z odpovědnosti za vadu, o které předchozí vlastník o plísni zřejmě nemohl vědět. V takovém případě můžete po prodávajícím požadovat odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Sdělte prodávajícímu zjištěnou vadu (neprodleně po jejím zjištění) a variantu, kterou požadujete (nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady). Zašlete prodávajícímu oznámení spolu s kopií zprávy znalce, aby bylo zřejmé, že plíseň se objevila v důsledku konstrukčních nedostatků, které zde byly již v době podpisu smlouvy, a tedy plíseň není způsobena pozdějšími vlivy (např. protečením pračky u sousedů). Pro úplnost dodávám, že pokud prodávající odmítne věc řešit, náprava bude moci být zjednána až rozhodnutím soudu. V případě, že nastanou potíže s vymáháním Vašich práv, popř. budete opotřebovat cokoliv upřesnit, neváhejte kontaktovat naší advokátní kancelář. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M. |
Miroslav Sýkora (28.06.2018 15:07:02)Dobrý den,
jsem spoluvlastníkem ideální třetiny rodinného domu, kde i celý život bydlím,dalšími spoluvlastníky jsou 2 sestry.Oni chtějí dům prodat, já ne , chtěl jsem od nich jejich podíly odkoupit, ale nedohodli jsme se na ceně. Nechal jsem si na dům udělat znalecký posudek,ale oni chtějí za dům podstatně víc.Jak mám dále postupovat? Obrátit se na soud? Jestli ano, jak soudy v této záležitosti postupují? Děkuji předem. S pozdravem Sýkora |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (02.07.2018 16:12:04)Vážený pane Sýkoro,
dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), je obecně právem spoluvlastníka svůj podíl prodat.
Od 1. 1. 2018 bylo nicméně do občanského zákoníku navráceno tzv. zákonné předkupní právo u nemovitých věcí. Dle ustanovení § 1124 občanského zákoníku nyní platí, že „převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. (…)“.
S ohledem na výše uvedené má dle zákona spoluvlastník, který chce svůj podíl prodat, povinnost nabídnout jej za stejných podmínek ke koupi ostatním spoluvlastníkům. Nárok na soudní ochranu by pak mohl vzniknout ve chvíli, kdyby spoluvlastníku nebyl nabídnut spoluvlastnický podíl k odkupu, nebo by například došlo k prodeji podílu za nižší cenu, než jaká byla v této souvislosti spoluvlastníku nabídnuta.
Upozorňujeme nicméně, že se jedná o obecné pravidlo, a bez bližší znalosti Vašeho případu není možné s jistotou posoudit, zda Vám předkupní právo v předmětné věci opravdu svědčí a není vyloučeno či určitým způsobem omezeno. Budete-li mít zájem o bližší posouzení Vaší situace a pomoc při jejím řešení, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář.
S přáním pěkného dne, Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát |
Pavla Nekvapilová (02.06.2018 17:52:48)Dobrý den, má zahrada sousedí s domem souseda/nový majitel/.Ten nyní přinesl papír z roku 1958/dostal ho od dalšího souseda, od kterého jsme zahradu koupili v roce 1974/,že se předchozí sousedé dohodli,že na mém pozemku nesmím vysazovat stromy a stavět stavby.Podotýkám,že v uplynulých letech došlo k prodeji této zahrady a k převodu nemovitostí(darovací smlouva).Nikde není tento dokument zanešený/katastr ani v kupní a darovací smlouvě/. Musím se se tímto dokumentem řídit? O jeho existenci jsem se dozvěděla až minulý týdenDěkuji za odpověď. |
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (12.06.2018 09:38:28)Vážená paní Nekvapilová,
pro kvalifikované posouzení Vaší situace bychom od Vás potřebovali doplnit následující informace:
Zakládala dohoda z roku 1958 věcné břemeno pouze konkrétně osobě vlastníka sousedního pozemku nebo se toto právo vztahovalo k sousednímu pozemku? V případě první možnosti by věcné břemeno zaniklo smrtí oprávněné osoby, tedy pokud by původní vlastník, který uzavřel dohodu, byl již po smrti, Vy byste touto dohodou nebyla nijak vázána.
Byly Vámi na pozemku vysázeny stromy nebo realizována stavba? Pokud ano a jednalo by se tak porušení dohody, která takové jednání zakazovala. Jestliže však takové porušení nikdo nenamítal ve lhůtě tří let, došlo by k promlčení věcného břemene a opět byste nebyla obsahem dokumentu vázána.
Otázkou pak také je, z jakého důvodu Váš nový soused dokument předložil, respektive čeho se domáhá a jaké následky má podle předkládaného dokumentu porušení zákazu jednání.
Ve Vašem případě by také nepochybně hrála roli Vaše dobrá ve správnost údajů zapsaných ve veřejných rejstřících. V případě, že byste potřebovala další právní pomoc, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.
S pozdravem Mgr. et. Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát |
Click a flag up / Klikněte na vlaječku výše
