Online dotazy


Dotazy - Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k online dotazům právní pomoci. Dodržujte prosím pravidla slušného chování a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla slušného chování budou smazány.



STANISLAV (26.05.2020 07:38:54)
D.DEN P.DOKTORKO MAM TAKOVY DOTAZ PRODALI JSME PRES REALITKU STAROU CHALUPU A NYNI PO PUL ROCE CHCE PO NAS NOVY MAJITEL VELKOU CAST PENEZ ZPET ZE JSME HO UDAJNE PODVEDLI A DUM NENI V TAKOVEM STAVU JAK JSME TVRDILI JEDNA SE O DREVENE TRAMY NAPADENE DREVOMORKOU.ALE MY JSME NOVEMU MAJITELI NIC NERIKALI JELIKOZ JSME JE POPRVE VIDELI AZ PRI PODPISU SMLOUVY VSE ZARIZOVALA REALITKA KTERE JSME ZAPLATILI PROVIZI 100TSC.NOVY MAJITEL NA NAS PROSTREDNICTVIM PRAVNIKA PODAVA TR.OZNAMENI.A TED NEVIME JAK SE BRANIT A JESTLI VUBEC TO JDE PO 6MES.OD PRODEJE.DEKUJI ZA ODPOVED
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (29.05.2020 09:13:48)
Dobrý den, pane Stanislave, děkujeme za Vᚠdotaz. Pro kompletní posouzení dané situace bychom však potřebovali znát více informací, zejména se seznámit s uzavřenou kupní smlouvou. Na jejím znění totiž bude velmi záležet. I když jste totiž o stavu chalupy kupujícím „nic neříkali“, je možné, že smlouva obsahuje určitá prohlášení o stavu budovy. Zároveň je však možné, že smlouva obsahovala i prohlášení o tom, že se kupující vzdal práv z vadného plnění. Pak, i kdyby jeho tvrzení o trámech bylo pravdivé, nenesl byste za to žádnou odpovědnost. S ohledem na předešle uvedené a s ohledem na to, že už snad mělo být podáno i trestní oznámení, doporučujeme se o věci poradit s advokátem a na základě prostudování všech podkladů a všech kroků, které již vkupující provedl, zvolit další postup. Obecně řečeno, špatný stav trámů může představovat vadu, a už „běžnou“ nebo skrytou. Skrytá vada je taková vada, která existovala už během předání nemovitosti, ani jedna ze stran o ní nevěděla a projevila se až za nějakou dobu po předání. V takovém případě občanský zákoník dává kupujícímu možnost vadu reklamovat až do pěti let od prodeje. V případě, že nebyla vyloučena odpovědnost za vady a ukázalo by se, že stav trámu je skutečně vadou (a už skrytou, nebo „běžnou“), pak by nový majitel opravdu mohl mít právo na slevu z ceny díla (popř. na opravu; zde opět záleží na textu kupní smlouvy). Ve vztahu ke zmiňovanému trestnímu oznámení je třeba v první řadě uvést, že samotné podání trestního oznámení pro Vás nemusí vůbec nic znamenat – obecné informace o trestním řízení lze nalézt na: http://www.nsz.cz/index.php/cs/otazky-a-odpovdi. Pokud skutečně došlo k podání trestního oznámení, je možné, že Vás policie předvolá k podání vysvětlení – i proto by bylo vhodné v této záležitosti kontaktovat advokáta. Dále je třeba uvést, že ke spáchání většiny trestných činů (včetně podvodu, který na Vámi popisovaný stav může teoreticky dopadat) je třeba úmyslného zavinění. Ve Vámi popisovaném případě by tedy bylo nezbytné prokázat přinejmenším to, že i) trámy jsou skutečně vadné, ii) že Vy jste o tom věděl, iii) že jste to před kupujícím zatajil a iv) to vše proto, abyste se na kupujícím obohatil. Takto to může působit dojmem, že se Vás snaží kupující určitým způsobem někam zatlačit. Budete-li mít zájem, jsme samozřejmě připraveni Vám s tímto případem dále pomoci a po prostudování všech podkladů souvisejících z touto kauzou Vám doporučit další možný postup. Kontaktní údaje naleznete na www.kflegal.cz. S pozdravem, za Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. Josef Fiřt
Kubík Lad. (06.05.2020 19:53:19)
po mé zahradě jde el.kabel ,asi 100m k sousedním chatám.Lze toto vypovědět?Trvá to asi 26let.
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (07.05.2020 08:55:31)
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz, nicméně bychom potřebovali znát více informací, abychom mohli relevantně odpovědět. Např. o jaký kabel se přeně jedná, zda je jako věcné břemeno evidováno v katastru nemovitostí apod. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Michal Fuksa (27.04.2020 13:29:12)
Dobrý den, potřeboval bych poradit, vlastním pole od května 2019 ve spoluvlastnickém podílu 1/2 o velikosti 3000m2 ze zemědělským družstvem, problém je ten že družstvo užívá pozemek bez mého souhlasu a pronajímá ho soukromému zemědělci v okolí už od toho roku 2019. Jak mám postupovat, co můžu žádat po družstvu, jaké máme povinnosti, můžu si tam teď něco zasadit když už tam je zaseto nebo pak zklidnit svou polovinu. Děkuji za odpověď
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (29.04.2020 09:08:57)
Vážený pane Fukso, na základě Vašeho popisu situace dovozuji, že jste podílovým spoluvlastníkem tohoto pozemku. Váš podíl je tedy tzv. podílem ideálním. Jedná se o ideální či „pomyslný“ podíl na věci, který nejde definovat jako reálnou polovinu (kde by se pole dalo rozdělit čarou na dvě části). Tento podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Nejprve k Vašim právům a povinnostem. Ty jsou vymezeny v § 1115 až § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Mezi vaše práva a povinnosti jako podílového spoluvlastníka patří, mimo jiné, Vaše spoluvlastnické právo k celé věci, které je ovšem omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1123). Dále má každý spoluvlastník právo nakládat se svým podílem podle své vůle, přičemž toto nakládání nemůže být na újmu právům ostatních spoluvlastníků (§ 1127). V neposlední řadě bych také rád zdůraznil právo a povinnost každého spoluvlastníka k vyjádření se k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, kdy je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se však této většiny, tedy dojde-li ve Vašem případě k neshodě, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (§ 1129). Z Vašeho dotazu vyplývá, že druhý spoluvlastník (zemědělské družstvo) pole propachtoval soukromému zemědělci bez Vašeho svolení. Předmětem pachtu je v tomto případě pozemek jako celek. Pro začátek zmíním, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR není možné platně pronajmout/propachtovat pouze ideální spoluvlastnický podíl na nemovitosti a není tedy možné, aby družstvo takto propachtovalo pouze „svou polovinu“ (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2731/2007). K meritu Vašeho dotazu je třeba říci, že na základě Vašich práv jako spoluvlastníka, vymezených zejména v § 1117, § 1123 a §1 129 NOZ, jedná zemědělské družstvo protiprávně. Je relevantní přihlédnout též ke konzistentní judikatuře, ze které vyplývá, že podílový spoluvlastník, který užívá společnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez uzavření dohody (alespoň v konkludentní formě) s ostatními spoluvlastníky a bez placení úhrady za takové nadměrné užívání, obohacuje na úkor ostatních spoluvlastníků. Osobně bych Vám doporučil řešit problém domluvou a snažit se vyhnout soudnímu sporu, který může být pro obě strany nákladný a zdlouhavý. Doporučil bych Vám kontaktovat zemědělské družstvo a pokusit se společně uzavřít dohodu o užívání předmětu spoluvlastnictví. Za předpokladu, že dojde ke shodě na pokračování pachtu, máte právo obdržet polovinu pachtovného. Pokud ovšem dohoda nebude možná a zemědělské družstvo nebude na Vaše mínění jako spoluvlastníka nadále brát ohled, naskýtá se možnost řešení sporu v civilním řízení. V žádném případě nedoporučuji řešení sporu „svémocí“, tedy samovolném sklizení poloviny úrody pachtýře. Při rozhodování soudu budou pak krom Vašich práv hrát také roli tržní pozadí daného pachtu, tedy vztah mezi pachtýřem a propachtovatelem, eventuálně též přiměřenost výše pachtovného. Druhou možností řešení je definitivní rozdělení spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou všech spoluvlastníků, kdy dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Pokud se na zrušení spoluvlastnictví nemohou vlastníci dohodnout, popřípadě některý z nich s jeho zrušením nesouhlasí, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud (rozdělení spoluvlastnictví je upraveno v § 1140 - § 1157 NOZ). Návrh na zrušení spoluvlastnictví můžete tedy podat i bez souhlasu druhého spoluvlastníka. Rádi Vám samozřejmě právně pomůžeme. S pozdravem a přáním pevného zdraví, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Miroslav Máca (05.02.2020 19:06:01)
Dobrý den. Dědictvím jsem získal třetinu parcely - pastviny po mé ženě a mé tchyni. Obě osoby řádně spravovaly pozemek formou smluv s e zemědělským družstvem uzavřených na celý pozemek. Já jsem před cca 15 lety podal k celé parcele daňové přiznání a platím daň za celý pozemek. Pozemek využíváme k rekreačním účelům. Zbývající dva vlastníci, uvedení na LV pouze jmény, jsou nenalezitelní a nikdy neprojevili o pozemek sebemenší zájem. Mohu získat zbývající dvě třetiny pozemku vydržením, resp.mimořádným vydržením, abych si mohl postavit rerkreační chatu? Díky za odpověď.
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (12.02.2020 09:20:56)
Dobrý den, nejprve krátce k řádnému a mimořádnému vydržení. Pro řádné vydržení musí držitel nemovitost držet z existujícího titulu, jako je kupříkladu smlouva. Vydržitel musí také mít z přesvědčivého důvodu za to, že mu věc náleží. Vydržecí doba pro nemovitosti je 10 let. Od 1. ledna 2019 je možné získat pozemky mimořádným vydržením. U mimořádného vydržení není nutné prokazovat právní titul držby. Vydržecí doba pro nemovitosti je 20 let. Samotná držba nemusí být řádná, nemusí být ani poctivá, postačí absence nepoctivého úmyslu. Nepoctivý úmysl vyplývá z toho, že držitel ví, nebo by z okolností vědět měl, že vykonává právo, které mu nenáleží. Pokud by někdo nemovitou věc držel po dobu delší než 20 let, užíval danou věc jako vlastník a měl za to, že mu vlastnické právo náleží, mohl by danou nemovitost mimořádně vydržet. Nutnou podmínkou u vydržení (jak řádného, tak mimořádného) je, aby si držitel domníval, že mu nemovitost skutečně náleží. Institut vydržení vlastnictví se tedy používá třeba v případě, že se někdo domnívá, že mu patří celé pole, které obhospodařuje, a to např. na základě chybného oplocení, nebo v případě, že se řídí přirozenou hranicí, jako třeba cesta; přitom podle katastru nemovitostí část pozemku patří sousedovi. Uplynutím potřebné doby by se vydrželo vlastnické právo k části pozemku, který osoba užívala jako svůj vlastní. V daném případě jste nebyl v dobré víře, že jste vlastníkem – víte, že dvě třetiny pozemků mají ve vlastnictví jiné osoby. Vlastnické právo by bylo možné vydržet jen, pokud byste se v dobré víře domníval, že jste vlastníkem daného pozemku. Zbývající dvě třetiny pozemků teda vydržením získat nemůžete. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. S přátelským pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Navrátilová (28.01.2020 11:19:40)
Dobrý den, prosím o radu, existuje lhůta ve které je možné se odvolat proti usnesení shromáždění vlastníků ?shromáždění se konalo 28.11.2019 a dosud není písemně vyhotovené, několik členů se zapsalo na prezenční listinu ale v průběhu schůze odešli před vyhlášením usnesení, je možné aby se započítal jejich hlas? ke schválení jednoho bodu usnesení - odvolání členů výboru, bylo potřeba 60% hlasů přítomných, jak je možné si to ověřit ? Kdy toto usnesení případně nabývá právní moc ? Děkuji předem za odpověď. Navrátilová
Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát (31.01.2020 08:32:39)
Dobrý den, odvolání proti usnesení shromáždění vlastníků možné není, dle § 1209 odst. 1 občanského zákoníku však přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, má právo navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Návrh je nutno podat do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. Tímto okamžikem je u vlastníka přítomného na shromáždění okamžik přijetí rozhodnutí shromážděním, neboť tímto dnem se navrhovatel dozvěděl o vydání rozhodnutí shromáždění. Pokud jste tedy na shromáždění byla přítomna, začala Vám lhůta běžet dnem konání shromáždění, nikoli až dnem, kdy by Vám byl případně doručen zápis ze shromáždění. Dále dle § 254 občanského zákoníku je statutární orgán společenství (tedy výbor nebo předseda společenství) povinen zajistit vyhotovení zápisu ze zasedání shromáždění do 30 dnů od ukončení zasedání. Samotná skutečnost, že se v rozporu se zákonem nevyhotoví ze zasedání shromážděn zápis, však není důvodem neplatnosti usnesení přijatých na zasedání shromáždění. Co se týče usnášeníschopnosti během shromáždění, je i v souladu s aktuální judikaturou, nutnost průběžně ověřovat stav přítomných členů společenství, a to alespoň před každým konkrétním hlasováním shromáždění. Vždy by měla být zjišťována a v zápise zaznamenána přítomnost členů, jakož i výsledek daného hlasování. Důkazní břemeno k prokázání přítomnosti vlastníků s dostatečným počtem hlasů, jakož i získání potřebného (zákonného nebo stanovami určeného) kvora bude zpravidla vždy doléhat na společenství. V návrhu na neplatnost tak můžete uvést, že tato podmínka splněna nebyla. Dle § 1206 odst. 2 se k přijetí rozhodnutí vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Tím pádem stačilo k přijetí rozhodnutí 51% hlasů, pokud tedy stanovy neurčují nutnost 60%. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát




Levné Bydlení | Levné knihy | Levné lyže | Sportovní potřeby a oblečení | Sconto nábytek | Interiérové dveře Olomouc | Kuchyně a kuchyňské linky | Luxusní Bydlení | CZ Real Estate | Garážová vrata | další odkazy...